Shuppet - "Snape"
Pohlaví: Samec
Typ: 
Level: 1
Růst: Rychle
Získání: Odměna za individuální aktivitu
Sehranost s trenérem: 24% / Zkušenosti v zápasech: 0%
Štěstí: 0% / Láska k trenérovi: 6%
Povaha:
Shuppet je velmi pozitivní pokémon, který se neustále usmívá. Ve skutečnosti trpí nočními můrami ohledně jeho původního života. Má záblesky něčeho, co nedává smysl, občas se takové noční můry podobají reálnému životu a Shuppeta to děsí. Ke svému životu potřebuje negativní emoce, kterými se krmí, ovšem ve skutečnosti nic takového necítí. Má se svým člověkem velmi dobrý vztah.
Z nějakého důvodu rád chodí okolo ohně nebo do něj přímo vlétává.
Chce se momentálně co nejvíce naučit.
Chce se momentálně co nejvíce naučit.
Útoky:
- Night Shade
Další vývin:
"Další z povinností chovatele je starat se o vajíčka a to hlavně o to, aby byli stále v teple a tak se mohli mláďata uvnitř pořádně vylíhnout." vysvětlím a sednu si na pláž a vajíčko položím do písku, vyhřátého od slunce. "Další věcí o kterou by se měl chovatel starat je čistota vajíčka. To upřímně pořádně netuším proč se dělá. Asi z částí kvůli tomu, aby vajíčko vypadalo, že se o něj pořádně staráš, z části že někteří pokémoni používají po nějaký čas části vajíčka. Chtěla bys mi pomoc se staráním se o něj?" Ponyta se nejistě podívá na svá kopýtka. "Já nejsem si jistá, jestli vůbec nějak můžu ti pomoc." Souhlasně přikývnu a vysvětlím ji. "Jak jsem říkal, jednou z hlavních věcí je vajíčko zahřívat. A ty jsi koneckonců ohnivý pokémon." Aurora, které již dojde jak by mi mohla pomoc. "Ale já je své plameny neumím pořádně ovládat." "Tak to můžeš brát jako trénink, já budu hlídat vajíčko a budu s ním posunovat podle jak ti to zrovna půjde. Když budeš mít příliš velký žár, tak jej dám dál od tebe a když plameny zase zeslábnou, tak jej dám blíž k tobě." Ponyta stále ještě nebyla plně přesvěčená o správnosti tohoto počinu, ale přesto přikývne. "Dobře, myslím že bude lepší, když si lehneš, tak to bude asi lepší." Aurora opětovně přikývne a pomalu ohne končetiny pod sebe a lehne si do písku. Posunu vajíčko blíž k ní a vybídnu jí, aby začala. Ponyta zavře oči a začne se soustředit na své plameny. Od posledního pokusu, který jsme prováděli před několika hodiny tento vypadal již mnohem líp. Její plameny posílili a její hřívá se zvětšila o dobrý centimetr. "Dobře, tohle vypadá skvěle a teď si zkus představit, jak se z tvé hřívy přesune část před tebe." Zkusím ji navést na další krok, kterým by docela jednoduše mohla zvýšit efektivitu jejího zahřívání vajíčka. Aurora je natolik soustředěná, že přikývne jenom nepatrně. Její plameny trochu zeslábnou a notnou chvíli se nic neděje. Po pár minutách se přece jenom jeden proužek ohně sklouzne ze hřívy dolů před Auroru. Vytvoří kuličku, která se pomaličku zvětšuje. Koule prvně dosáhne velikosti oko, po minutě je již velká jak má pěst. už se chystám vajíčko posunout trochu dál, když najednou Ponyta otevře oči a zavrtí hlavou. "Tohle nezvládnu." Dostane ještě ze sebe, než si všimne, jak před ní uhasíná koule, která už není podporována její vůli. "Co nedokážeš? Vždyť se ti to krásně vedlo? Vytvořila si opravdu pěknou kouli, která vajíčko rozhodně zahřálo." řeknu, abych povzbudil Auroru v jejím případném dalším pokusu. "Ale, ale... nezdálo se mi, že by se něco dělo a tak jsem myslela..." "Já jsem tě jenom nechtěl vyrušovat, šlo ti to opravdu skvěle. Tak co zkusíš to ještě jednou, když ti to tak dobře šlo?"
OdpovědětVymazatPovzbuzená ponyta přikývne a zkusí další pokus. Tentokrát zkusí rovnou vytvořit kouli, předtím než koncentruje svou energii do hřívy a tentokrát se skutečně nic neděje. "Možná bys mohla přece jenom první soustředit svou energii do hřívy." Zkusím taktně naznačit, že se jí moc nedaří. Ponyta přikývne a opět přesune své soustředění na svou hřívu, kde se výsledek skutečně opět projeví. Nechám ji chvíli soustřeďovat síly do hřívy, než ji požádám ať zkusí převést před sebe. Tentokrát se stroužka ohně objeví téměř okamžitě co se opětovně zmenší její hříva. "Dobře a teď si představ, že ji jenom udržuješ a neposíláš tam další oheň." Zkusím ji nasměrovat k dalšímu kroku, který by jí mohl usnadnit budoucí trénink s Hotarou. Ponytě se skutečně podaří udržet ohnivou kouli stabilní i poté co přeruší přísun energie. Ale z toho jak plamen trhavě plápolá je jasné, že tohle jí zatím ještě nejde. A skutečně po minutě se oheň rozplyne. "Dobře myslím, že si zasložíš chvilku pauzu." Nechám Auroru odpočinou, než se opět vrátíme k zahřívání vajíčka. Během dalšího pokusu se jí podaří vytvořit stabilní kouli na celých pět minut, ale pak již opět potřebuje odpočinout, přece jenom ještě není pořádně zvyklá na podobný trénink. Ještě provedeme na další dva pokusy, během kterých se postupně Aurora zlepšuje.
VymazatTeplo +3
VymazatZískal jsi 1 bod, nyní máš 6/7. Nezapomeň se s Ponytou po dokončení lekce rozloučit.
Pomalu se blížil večer a s tím taky okamžik kdy se Aurora budu muset rozloučit. Opatrně zvednu vajíčko z písku a přesunu se k vodě, kde jej položím do vody a do ruky si naberu trochu písku s vodou a začnu jej třít o povrch vajíčka. "Pročpak to děláš?" Zeptá se ponyta, která se přišla podívat co dělám. "Tohle? No čistím vajíčko. Víš díky tomu, že je zde drobný písek, tak dokážu podstatně líp vyčistit povrch od nečistot. Ale musí se používat jemný písek, jaký je tady a ne hrubý. S hrubým bys jej poškrábala, zatímco s jemným to očistíš." vysvětlím a dál pokračuji v čištění vajíčka než ho očistím ze všech stran. "Hned vypadá o něco líp." řeknu a zvednu se ze země. "Myslím, že bychom měli pomalu vyrazit." "A kam bychom měli jít?" Zeptá se ponyta zmateně, ale rozejde se za mnou. "Zpátky do výměnného střediska. Bude pomalu čas, abych tě vrátil zpátky k tvé trenérce." "Už bude čas?" Zeptá se Aurora zamyšleně. "Domlouvali jsme se, že po skončení lekce, takže ano už by měl být čas. Což by mělo být tak za hodinu." Osvětlím ponytě domluvu, která proběhla mezi mnou a Hotaru. "Doufám, že sis ten výlet užila a budeš o mně před Hotaru mluvit jenom v dobrém." Ponyta se na mně trochu zaraženě podívá, jelikož nevěděla o čem by s Hotarou o mně mluvila, ale napokon přikývne. "Bylo to zajímavé. Dozvěděla jsem se toho spoustu." Odpoví zatímco směřujeme k výměnému středisku. Když se tam dostaneme, tak zůstaneme pod stromem venku, jelikož jsem chtěl dát Auroře možnost počkat na Hotaru venku. Netrvá tomu dlouho poté co jsme si sedli a už začne slunce zapadat a okolí upadne do šera. "Měla by přijít každou chvíli." Poznamenám, když si všimnu jak se nervozně rozhlíží Ponyta. "Co kdybychom než přijde zkusili ještě chvilku potrénovat tvé ovládání ohně? Třeba by ses mohla dneska dočkat i toho jak vypadá líhnutí pokémona." Zkusím upoutat pozornost ponyty, jelikož jsem měl takové neblahé tušení, že jsme se špatně pochopili a ona přijde až zítra. Ponyta souhlasí a tak před ni položím opět vajíčko, aby jej svým ohněm zahřála. Tentokrát již nemusím nic vysvětlovat a Aurora sama od sebe začne se svým tréninkem. O pár sekund později se již objeví před vajíčkem plápolající koule ohně. "Výborně, už ti to začíná jít, Hotaru z tebe bude určitě nadšená." Pochválím ji, když se plamen ukáže jako stabilní a já začnu otáčet vajíčko, aby se rovnoměrně zahřívalo ze všech stran. Ponyta se pokusí přikývnou, ale ukáže se, že je to pro ni teď až příliš velké rozptýlení a tak se radši soustředí na udržení plamene naživu. "Promiň radši tě nebudu rozptylovat." řeknu omluvně, když zaregistruji, jak její plamen po mé pochvale se zatřepotal. Mlčky pozoruji trénink ohnivého pokémona s tím, že občas se můj pohled zvedne a já se rozhlédnu, jestli náhodou nevidím Hotaru. Bohužel se tak nestane, ani po půl hodině a tak se rozhodnu, že je pomalu čas se jít prospat a vrátit se sem zítra ráno. "Myslím, že to pro dnešek stačí." Začnu a vytáhnu jedno oran berry. "Chtěl bych ti poděkovat za to, že jsi tu se mnou dneska strávila čas a tady taková malá pochoutka." řeknu a nabídnu jí oran berry. Poté co jej sní ji odvolám a vrátím se do svého pokoje s tím, že se zítra vrátím, abych provedl výměnu.
OdpovědětVymazatČistota +2, teplo +1
VymazatPonyta si čas s tebou užila. Získal jsi 2/7 bodů.
Ponyta - 5% sehranosti
Bohužel ponyta neměla to štěstí, aby se před ní vajíčko vylíhlo. Položím si nyní již krásně čisté vajíčko na podušku a sednu si vedle něj. Doufal jsem, že by se vajíčko mohlo vylíhnout už dneska, ale zjevně se tomu tak nemá stát. Slabě si povzdechnu a podívám se z okna. Ještě mně čekal jeden výlet, takže jsem nemohl jít už spát, abych si pořádně odpočinul na další lekci. Povzdechnu si a lehce přejedu po povrchu vajíčku. Opravdu se na tebe těším. Postesknu si. Než půjdu tak mám ještě čas mohl bych jej zatím ještě na chvíli zabalit. Rozhodnu se nakonec tímto způsobem strávit zbytek času, než zapadne slunce. Odejdu a po pár minutách se vrátím s vřící vodou. Z okna sundám již suchou látku, kterou jsem tam ráno roztáhl, aby pořádně vyschla. K mému překvapení již byli perfektně vyschlé, což mně nepotěšilo tak jak by mělo, jelikož první věc, kterou jsem si představil bylo, že do toho horku budu muset zítra zase jít. Zděšeně zavrtím hlavou, abych to vytlačil aspoň na chvíli z hlavy a položím látku vedle misi s vodou. Chtěl jsem totiž zkusit ještě jednu věc, a k tomu jsem potřeboval nějakou podpěru. Tu se mi nakonec podaří z horolezecké výbavy na straně jedné a na straně druhé to je moje nepoužívané pouzdro na odznaky. "Aspoň tě poprvé nějak využiji." Řeknu si pobaveně pro sebe a následně začnu namáčet první pruh látky. Když je připraven, tak prvně jej dám pod vajíčko, jelikož jej budu potřebovat izolovat. Mým cílem bylo vytvořit skořápku z látky, která by zahřála vzduch vevnitř a pak by jej udržovala teplý. Aby to fungovalo, tak ten prostor musel být těsný, aby nedocházelo k výměně vzduchu. To se ve skutečnosti ukáže být podsatně těžší úkol, než jsem původně počítal. Vlhká látka, která neměla na vnitřní straně oporu měla často tendenci se hroutit dovnitř, což vzhledem k tomu, jak byla látka horká nebyl zanedbatelný problém. Nakonec se mi přece jenom po bezpočtu úprav podaří vytvořit vnitřní prostor pro vajíčko, které se díky tomu ocitlo v sauně. Po pár sekundách si jej sice málem sám zničím, jak vyděšeně zareaguji na to, že se vršek trochu propadl. Nakonec domácí sauna, ale vydrží a začne zahřívat vajíčko. Uleveně si oddechnu a přesunu se kousek dál a mlčky čekám, než nastane čas vyrazit ven na setkání s Duskull.
OdpovědětVymazatTeplo +2, vajíčko se líhne.
VymazatPomalu jsem se už chtěl připravovat, když jsem zaregistroval slabou záři, která prochází skrz látku. Vajíčko se líhne, proletí mi okamžitě hlavou a já okamžitě vrhnu ke kokonu a otevřu jej, aby Shuppet mohl jít ven hned jak se vylíhne a ne se ještě dostávat z další bariéry. Ven se okamžitě vyvalí oblak horkého vzduchu, na který jsem úplně zapomněl a tak mi opaří ruku. Bolestivě zkřivím obličej a začnu opařenou rukou třepat, aby mi proudění vzduchu trochu ulevilo od bolesti. Přestanu s tím až v okamžiku, když uslyším že se vajíčko, už skutečně začne líhnou. Bolest je okamžitě zapomenuta a plnou pozornost má pokémon, který se líhne. A objeví se Shuppet, což nebylo vůbec nečekané, když se vědělo, že se jedná o vajíčko Shuppeta. "Ahoj Shuppete." pozdravím a mile mu zamávám opařenou rukou. Připadal se svým úsměvem mi připadal jako mládě, které bude mít podobně bezproblémové jako Minccino. Ne, že bych Mimikyu neměl rád, ale ona i Sableye mají své problémy. Snad tentokrát budeš bezproblémový. Odvážím se zadoufat a pak dodám. "Rád tě vidím, já se jmenuji Slaanesh, ale pokud bys chtěla můžeš mi říkat i jináč." představím se a na dám mu chvíli na to, aby to, aby si případně vybral jak mi bude chtít říkat. "Doufám, že se cítíš dobře, když ses mi právě vylíhl. Chtěl by ses ty mně na něco zeptat?"
OdpovědětVymazat"Hoya!" zvolal pokémon vesele. "Jsem Shuppet, jen Shuppet! Jmenuji se Slaanesh!" zvolal Shuppet vesele. Obletěl tě a pak se zasmál. "Mám hlad, mňam!"
VymazatS porovnání s ostatními pokémony, kteří se mi vylíhli z vajíčka, tak tento Shuppet byl tak nesmírně pozitivní přírůstkem do týmu. Mluvil, netrpěl záchvaty paniky z jenom pohledu na mou osobu, byl přátelský. Zatím samé pozitiva. Pobaveně se zasměji, když uslyším jak si přivlastní mé jméno. "Copak líbí se ti mé jméno?" Jak mně obletí, tak se jej pokouším sledovat očima, než to radši vzdám, jelikož si uvědomím, že spíš si ukroutím hlavu než s ním udržím tempo. "Dobře, dobře něco k jídlu tu pro tebe určitě bude, když chvilku vydržíš na místě." Odpovím mu a podpořen jeho pozitivní náladou se vydám najít nějaké jídlo. O chvilku později mu již dávám na výběr mezi donutam, sendvičem a oran berry, což jsou první věci na které narazím. "Tak copak by sis z toho dal?"
Vymazat"Ano! Teda... poslyš, oba začínáme na š! Teda... zvuk sh... shhh," zamračil se Shuppet a znovu tě obletěl. "Nechtěl bys mě pojmenovat?" usmál se.
VymazatKdyž Shuppet uviděl jídlo, vyplázl jazyk. "Co bys mi doporučoval?" zasmál se.
"Je to pěkná náhoda, ne?" poznamenám a tentokrát se mi podaří udržet oči v klidu, aby necestovali za ním, když mně znovu obletí. "Rád ti nějaké vymyslím. Je to čistě na mně a nebo bys chtěl aby to jméno bylo sh?"
VymazatPodívám se na jídlo a ukážu na sendvič. "Pokud máš vyloženě hlad, tak sendvič bude nejlepší možnost. Ostatní je svým způsobem spíš na chuť, sice zasytí, ale ne tak jako sendvič.
"Ano! Bylo by to super mít podobné jméno! Říkal jsem si, že podobné jméno nebo stejně znějící jméno nebo podobně znějící jméno by posílilo naše přátelství," usmál se Shuppet a přistál ti na hlavě. V podstatě to bylo jako kdyby ti na hlavu přistál kus látky. "I když jsi teoreticky můj otec nebo tak, ale na tohle asi nejsi stavěný, ne? Nebo chceš, abych tě bral jako otce?" zeptal se Shuppet.
VymazatKdyž jsi mu nabídl sendvič, zamyslel se. "A nemáš něco malého? Víš, nemám ruce, takže by byl sendvič trochu problém, pokud mě nechceš vyloženě krmit jako spratka..." zamyslel se nahlas.
Když mi přistane na hlavě, tak mi pohled instinktivně vyletí nahoru, abych zjistil co mi to vlastně přistálo na hlavě, i když jsem to pochopitelně věděl. "Nějaké podobné jméno, napadá mně...co třeba Shape, nebo možná Shade?" Zkusím navrhnout první dvě, které mně napadnou. "Otec?" zopakuji zaraženě, jelikož mi to oživí úsměvnou vzpomínku na dvojčata, které se o to mně k otcovství už jednou snažili dotlačit, docela svéhlavým způsobem. "Ono, řekl bych, že chovatel by na to měl být, i když otcovství je jedna z těch věcí, na které se člověk nemůže připravit, řekl bych." odpovím tím vyhýbavě a po chvilce dodám. "Nemělo by to být spíš jak to cítíš ty?"
Vymazat"No měl bych tu mít někde ještě granule s těmi bys neměl mít problém." řeknu a opatrně se pohnu, jelikož jsem netušil, jestli na mně vyloženě sedí a tak bych ho mohl shodit nebo jen nade mnou levituje. "A proč jako spratka? Zatím mi přijdeš jako pravý opak významu toho slova." dodám ještě zatímco hledám granule.
"Shape? Líbí se mi Shade!" zvolal pokémon. Pak se zamyslel. "Počkat, asi jsem myslel Shape? Nebo Snape? Snape! Můžu být Snape?" rozzářil se pokémon. "To sice asi nezačíná na Sh, ale zní to cool," pověděl a býval by pokrčil rameny, kdyby mohl.
Vymazat"Ahá! Takže jsi můj patron. Chovatel. Nebo jak jsi to řekl," pokýval pokémon a ocitl se opět před tebou.
"MŇAM! Tak jo. Granule zní dobře," pověděl. "Jéé, nejsem spratek? Páni. Whoa... to je," setřásl slzu, "to je tak dojemné, díky..."
Ty dvě jména, které jsem navrhl byli velice podobné a bylo jisté, že by si je někdy mohl někdo zaměnit. A skutečně se tak stalo, dokonce ještě dřív než si Shuppet jedno z nich vybral. Souhlasně přikývnu na jeho vybrané jméno. "Jistě, Snape. Myslím si, že je to taky pěkné jméno."
Vymazat"Chovatel, tak to bylo, ale klidně mi říkej jak ti bude vyhovovat. Jsem schopný si zvyknout na většinu oslovení." Tedy kromě většiny těch, které je schopná vyprodukovat Ethril. Dodám v duchu, jelikož na označování úchylek opravdu nemíním reagovat.
Konečně se mi podařilo najít granule a tak mu jej nachystám do misky. "Prosím tě proč sis myslel, že tě budu považovat za spratka?" zeptám se a volnou rukou jej zkusím pohladit.
Měl jsem z něj zatím dobrý pocit trávit čas s ním bylo zatím opravdu příjemné a tak jsem zatímco on jedl přemýšlel jak a kdy jej představit ostatním.
"Tak jo," rozzářil se Shuppet.
VymazatPřikývl na tvé rozhodnutí. "Prozatím ti budu říkat jménem, tedy," usmál se. Když jsi začal vytahovat granule, vyplázl jazyk. "No... lidi nemají rádi, když děti mluví hodně. Nebo uřvané děti, ne?" zamyslel se nahlas. Když ses ho pokusil pohladit, tvoje ruka se do látky zabořila jako do špatně nafouknutého balónu, ovšem Shuppet nevypadal, že by mu to vadilo.
"Tak dobrou chuť," pověděl a pustil se do jídla.
"Dobře." Souhlasně přikývnu na to, že bude používat mé jméno. Přestože jednu mou část to zamrzelo, že mně nebude oslovovat otče. Tak zbytek jej přehluší, jak s tím, že nejsem jeho skutečný otec, tak hlavně tím, že poukáže na to, kolik munice by to dalo Ethril do rukou. "Když hodně mluví? To bych ani neřekl, to jsou spíš rádi, jelikož lidské děti nedokážou jako pokémoni mluvit hned od narození, takže je to spíš znamení dobrého vývoje, bych řekl. A u uřvaných dětí, no tam asi pravdu máš, zvlášť pokud je ten řev bezdůvodný. Ale ty nejsi uřvaný, ne? Přijdeš mi spíš slušný, komunikativní a příjemný." Odpovím na jeho otázku, kterou položil do vzduchu. Mé pohlazení nedopadlo úplně tak jak jsem si představoval, ale byla to další zajímavá zkušenost, která rozšíří mé znalosti týkajících se duchů.
Vymazat"Dobrou chuť." popřeji mu k jídlu a na chvíli zmlknu než se rozhodnu říct něco dalšího. "Osobně mám pocit, že ani neznám dítě, které bych označil za spratka."
"Ahá!" zvolal pokémon. "No, třeba někteří pokémoni taky neumí mluvit. Duchové jsou ovlivnění předchozím životem, takže nevím, jak přesně to funguje," pověděl Shuppet. "No... jsem uřvaný, když chci. Jinak jsem slušně vychovaný mírumilovný duší tvor," pyšnil se pobaveným tónem.
Vymazat"Fakt? To máš štěstí!" zvolal pokémon.
"Těžko říct, možná na to někdy společně přijdeme. Co vím je, že můj Sableye není schopen mluvit a ten je taky z částečně duch." Slabě se zasměji nad jeho ohodnocením a v duchu dodám. Jsem vynikající chovatel, mám pokémona sotva dvě minuty a už je slušně vychovaný. "Když řeknu, že ti věřím, nebudeš mi předvádět jak dokážeš být uřvaný?" Zeptám se pobaveně.
Vymazat"To asi ano." poté co dojí se ho zeptám. "Chutnalo ti?"
"Ahá!" zvolal pokémon.
Vymazat"Samozřejmě, že ne," odpověděl ti na tvou otázku. "Když pak začnu řvát, zklamu tě, ne? Totiž, udělám přesně ten opak, který ode mě budeš čekat," zamyslel se tvor a na chvíli se zastavil ve vzduchu.
"Chutnalo. Děkuji," pověděl.
"No, asi by mně to nepotěšilo, zvlášť když mám docela citlivé uši, takže když slyším řev, tak mně docela brzo začne bolet hlava." Upřesním a se zájmem ho pozoruji. "Ale je udělat opak něčeho, co si přeje tvůj o...chovatel, špatné? Řekněme, že určitých případech by se mohl plést, je pak zlé poslechnout a udělat chybu a nebo by dítě mělo radši udělat dobrou věc, ale zase neposlechnout?" Nadnesu filozofickou otázku, která mně po jeho řeči napadne.
Vymazat"To jsem rád. Pokud by ti nevadilo, tak asi zítra bych tě seznámil s některými dalšími pokémony. Přesněji s Mimikyu, která pokud bych byl tvůj otec, tak ona by byla tvá sestra, jelikož se jedná o dalšího pokémona, který se u mně vylíhl a poté ještě nejspíš s minccino, to je nejlepší kamarádka Mimikyu."
"Aha. Chápu," přikývl duch. "No... většinou se ale nepleteš, ne? A pokud ano, tak to brzy zjistíme oba a změníme způsoby," řekl Shuppet, jak okdyby v tom nebyla žádná věda.
Vymazat"Dobře! Páni, to bych se připravil," řekl pokémon.
"Snažím se, abych se nepletl." přitakám a trochu překvapeně zamrkám, stále mně dokázala překvapit dětská mysl, která dokáže vidět svět tak jednoduše.
OdpovědětVymazatPobaveně se zasměji. "Ale zase ty přípravy nepřeháněj, ať zůstaneš přirozený."
"J-jasně, to je pravda. Přirozenost," zamumlal pokémon trochu v panických rozpacích. "Ale... myslím, že budu v pohodě. Doufám. Pevně věřím," pokýval hlavou.
Vymazat"Dobře, hlavně v klidu a přirozeně. Neboj pokud budu moct, tak se tě pokusím podržet, kdyby ses případně zasekl nebo tak." Pokusím se ho trochu povzbudit, jelikož se mi zdá z toho plánovaného setkání trošičku nervozní. "Chtěl bys nějaké rady?"
Vymazat"Zasekl? Jako... svým oděvem?" zamrkal Shuppet. "Jasně! Vlastně se mi velmi hodí. Nevím, jak to tady na tomhle světě chodí!" zasmál se.
Vymazat"Noo, to taky samozřejmě, ale tohle jsem vyloženě nemyslel. Myslel jsem, kdyby sis nebyl jistý tím co máš říct, nebo jak reagovat." Odpovím a poslechnu si zbytek toho co mi chtěl říct. "To tě budu moct určitě zásobovat dostatečně, ale chtěl bys něco konkrétního? Cokoliv tě napadne rád ti na to odpovím."
Vymazat"Aha!" zvolal pokémon. "Děkuji, to je moc milá nabídka," usmál se.
Vymazat"No... možná bych měl jednu konkrétní otázku. Nevíš, jak fungují sny?" zeptal se pokémon.
"Není zač." Odpovím na jeho poděkování a pln očekávání přikývnu, když sdělí, že má nějakou otázku. "Dobře, takže jak fungují sny. Úplně jistý si tím nejsem, ale mám pocit, že je to způsobeno představivostí, která používá dřívější informace. Copak měl jsi nějaký sen, když jsi byl vajíčko?"
Vymazat"Aha," řekl Snape. "No, já nevím. Možná se tomu říká sen, možná jinak. Nevím, jak se cítí ostatní pokémoni ve vajíčku," řekl. Pak se usmál. "Nevadí! Třeba to byl jen efekt formy vajíčka. Určitě se to v budoucnu zlepší," pověděl optimisticky.
Vymazat"Je možné, že to byl nějaký efekt vajíčka." Přitakám a pousměji se na něj. Jeho poslední věta mně sice trochu zneklidní, ale zatím neklid odpluje rychle stranou a já zůstanu u toho svého skvělé vychovaného Shuppeta. "A chtěl by ses zeptat na něco mně? Něco co by tě zajímalo o,...no tvém chovateli?"
Vymazat"No..." zamyslel se Shuppet. "Vlastně nic. Můžeš mi něco říct sám, ale není tu nic specifického, co by mě zajímalo," řekl pokémon s úsměvem.
VymazatChvilku zadumaně mlčím, jelikož nevím co přesného bych mu chtěl říct a co by ho mohlo zajímat. "Takže s čím začít. Jsem chovatel, který se snaží zaměřovat na duchy. Mám mladšího bratra, kterému bude letos jedenáct let. Nemám rád souboje. Zajímám se o minulost. Mezi mé hlavní pokémony patři Greninja, která je můj startér a Gengar v plášti."
Vymazat"Aha aha," zasmál se Shuppet. "Moc mě těší, jsem Shuppet," zazubil se... a poté mlčel. Zjevně ho aktivita ve vajíčku nenaučila, jak se vypořádat se zásekem v konverzaci.
VymazatKdyž se zasekne, tak se usměji a zeptám se ve snaze mu pomoc pokračovat dál v řeči. "Taky mně těší. Jak se dneska máš?"
Vymazat"Já se mám dobře! Trochu rozespale, přeci jen... spal jsem hodně dlouho," usmál se Shuppet. "Jak se máš ty?" zeptal se nazpátek hned, skoro automatickou reakcí.
VymazatHodně dlouho...jo měl ses vylíhnout asi tak o rok dřív, kdybych se o tebe pořádně staral. Pomyslím si a už odpovím na jeho otázku. "Já se mám relativně dobře. Sice mně bolí trochu hlava, ale věřím, že to brzo přejde. Kromě toho zítřejšího seznamování, napadá tě něco co bys chtěl dělat, aby ses trochu probral?"
VymazatShuppet usmál. "Nemůžui si ale stěžovat, ne? Taky jsem se mohl vylíhnout o rok později," zasmál se. "Z čeho tě bolí hlava?" zeptal se Shuppet. "No... já nevím. Seznámíš mě s ostatními?" zeptal se.
Vymazat"Nooo, buďme rádi, že se to nestalo." Řeknu, jelikož skutečně to nebyla tak nepravděpodobná možnost jak by se mohlo zdát. "Nejsem zvyklí na zdejší slunce, je na mně příliš ostré. Určitě s ostatními seznámím. Jenom to bude chvilku trvat vzhledem k tomu, že přes den nemám příliš volného času kvůli letní škole. Takže to seznamování bude moct probíhat spíš po večerech venku."
Vymazat"Oh. Aha," zasmál se Shuppet. "To by byl problém, kdybych byl duch jako stín, že? Vypařil bych se," zasmál se pokémon. "Dobře! Já kdykoliv, je to na tobě," usmál se.
Vymazat"No, to by byl skutečně problém, kdyby ses mi vypařil." přitakám pobaveně. "Určitě bychom mohli dát na seznámení i nějakou hru. Slovní, nebo s míčem...dokázal bys manipulovat s takovýmto míčem?" zeptám se a vezmu nafukovací míč, který jsem byl příliš líný vyfouknout.
VymazatShuppet se ušklíbl. "Neboj! Já můžu jen... shořet," zamrkal Shuppet. "Což... taky není zrovna příjemné. Však víš, textil chytá oheň až moc dobře," povzdechl si. "Jasně!" zasmál se pokémon. "Míč není problém! Použiju hlavu!" souhlasil.
Vymazat"Noo, tím si mně moc neuklidnil." poznamenám na jeho poznámku. "tak ono ne každý textil hoří dobře. Třeba mokrá látka se používá i k nouzovému hašení ohně." K použití hlavy jsem sice byl trochu skeptický, vzhledem k tomu, jak se mi před chvílí prohnula pod mou rukou, ale rozhodl jsem se to nekomentovat. "Super, tak snad ti to půjde. Případně bychom to zkusili nějak upravit, aby ses mohl připojit taky."
VymazatShuppet se zasmál a vesele popoletěl kolem. "Jasně. Ale... nebudeš mě kropit vodou, že ne? To by se mi upřímně moc špatně létalo," povzdechl si pokémon.
Vymazat"Tak jo!" rozzářil se Shuppet, jak jen duch mohl.
"Neboj nebudu. Přísahám...tedy pokud nebudeš hořet, to bych tě pokropil, protože o tebe nechci přijít. A to bych tě klidně nesl, než bys byl zase ve stanu, kdy bys mohl pořádně létat." osvětlím mu situaci. "Ale to nebude hrozit, ne? Přece jenom nebudeš létat do ohně, že?"
VymazatShuppet se usmál. "Díky moc!" zazubil se. "No... nevím, jak přesně funguju, ale přežil bych to. Přežil jsem už jednou. Teda... nepřežil, technicky vzato, ale přežil jsem své nepřežití, takže..." zamyslel se nahlas. "Nebudu! Budu pěkně daleko," přísahal pokémon.
Vymazat"I tak bych byl rád, kdybychom nemuseli testovat zda tvé přežívání nepřežití se bude opakovat." řeknu a pak se zamyslím. "To jsem rád, hned se cítím v tomhle klidnější. Nepůjdeme se projít?"
VymazatSnape se zasmál. "Jasně. To chápu!" usmál se.
VymazatKdyž jsi navrhl aktivitu, na chvíli se zamyslel. "Nepůjdeme se projít... nepůjdeme už při slovech, zda nepůjdeme?" řekl. Pak se zasmál. "Promiň, nechtěl jsem být šťouravý. Můžeme!"
Slabě se usměji nad jeho odpovědí. "V pořádku nic se nestalo." odpovím a otevřu Snapovi dveře, ať může vyletět z mého pokoje. Poté co je venku, tak za sebou zavřu a vyrazíme ven. Během cesty po ubytovně zůstávám potichu a nechávám Snapa, ať si prohlíží okolí. Venku nám cestu začínali pomalu osvětlovat hvězdy. "Líbí se ti noční obloha?" zeptám se a pomalu se rozejdu po areálu školy, zatím jsem nemířil nikam konkrétně, jenom jsem chtěl ukázat Shuppetovi část okolí.
Vymazat"Jasně! Ale... je trochu temná. Kvůli ní okolí moc není vidět," zasmál se pokémon. "Spíš by se mi líbilo víc barviček. Třeba... žlutá? Žlutá je moc skvělá," přikývl.
VymazatPobaveně se zasměji. "Tak to budeš mít radost až vyjde slunce. To je taková velká žlutá koule, která cestuje po obloze. Na obloze je přes den, to je čas kdy jde povětšinou dobře vidět a celý svět je takový barevnější. Jsem si jistý, že se ti to bude líbit."
Vymazat"Slunce," zamrkal Snape. "Jednou se mi zdálo, že obří koule míří na naši planetu. Byl jsem pokémon a... myslím, že jsem pak umřel," zamumlal pokémon a pak se zasmál. "Mám dost divné sny. Ve většině z nich umírám," zasmál se.
VymazatZ jeho snů by jednoho zamrazilo. Pomyslím si, když uslyším, že ve svých snech povětšinou umírá. "Hm...no to je fakt, že je máš divné. Ale říkám si tak, že až bychom ti zajistili nějaké pěkné vzpomínky, tak by se mohli zlepšit i tvé sny."
VymazatSnape přikývl. “Díky. Popravdě jsem si sám zjistil, že jelikož jsem duch, možná to je můj minulý život. Na druhou stranu jsem umřel už minimálně padesáti způsoby, což nevím, zda je možné pro jednu smutnou opuštěnou duši,” zasmál se pokémon. Vypadal vesele a mluvil o tom otevřeně, jako kdyby to nic nebylo.
Vymazat"Jednou jsem četl, že duše, která byla schopná projít reinkarnací, do dalšího životu je neobvykle silná. Pokud by to všechno byli tvé vzpomínky, tak by to znamenalo, že tvá duše by byla ohromně silná." řeknu jednu z náhodných informací, které mi uvízli v hlavě.
VymazatShuppet přikývl. "Děkuji za kompliment. Myslím, že to jsou jen noční můry. Je možné, že tam někde zmateně bloudí moje skutečné vzpomínky, ale nevím," zasmál se. Vypadal celkem klidný na to, že má noční můry každou noc.
Vymazat"Těžko říct." řeknu a podívám se na něj, na jednu stranu neskutečně příjemný pokémon a na stranu druhou zatížený nočními můrami. "Tak mně napadlo, viděl jsi ve svých snech nějaké místo, na které by ses chtěl jít třeba podívat? Třeba park, berry sad nebo něco podobného?"
Vymazat"Les," rozzářil se pokémon. "V mých snech se často objevuje les. Většinou to končí tak, že sedím na pařezu a... no, pak se probudím," pověděl. "Les vypadal krásně, ale na druhou stranu, seděl jsem tam a nemohl jsem se hnout před blížící se tmou a bílým čímsi, která se pomalu blížila," vyprávěl.
Vymazat"Dobrá, myslím že znám nějaký pěkný les, ve který bychom mohli navštívit. A pokud bychom tam šli ve dne, tak bychom se vyhnuli temnotě a kdo ví, třeba až to místo navštívíme, tak tě přestanou noční můry na tohle místo." Nadhodím
VymazatShuppet přikývl. "Dobře! Z nějakého důvodu vím, že noční můry jsou jen strach, který musí jeden překonat, takže je to geniální nápad," zasmál se zvesela. Souhlasil s tvým nápadem.
Vymazat"Tak to bychom měli začít co nejdřív. Jako dva hrdinové porazíme strach...hmmm nechtělo by to nějaké hrdinské označení?" zeptám se smíchem.
Vymazat"Není tým Slaanesh a Shuppet nejvhodnější a nejtrefnější označení?" zasmál se duší pokémon zvesela, pobaven situací.
Vymazat"...Asi máš pravdu." Souhlasně přikývnu. "Takže tým Slaanesh a Shuppet budou mít první akci v lese...nebo nebylo by přesnější označení tým Slaanesh a Snape?"
Vymazat//Taktéž ukončuji rozhovor
"Ano, tým Slaanesh a Snape!" zasmál se pokémon vesele a rozhodl se tě následovat.
Vymazat