Jak jistě víte, džungle je domovem snad úplně všeho. Nachází se tu neskočet pokémonů všeho druhu, všech levelů i povah. Tato džungle je ale zvláštní tím, že sem trenéři často chodí trénovat své pokémony, aby si zvykly na boj, stejně tak jako je uklidnit po náročné bitvě.
TRÉNOVAT BOJEM
Pokud se rozhodnete trénovat, můžete vyhledat nějakého divokého pokémona a bojovat. Dávejte se pozor a používejte pokédex. Tito pokémoni jsou divocí a pro svou svobodu by udělali cokoliv. Nemají zábran a nemají co ztratit. Váš pokémon se může snadno zranit, byť útokem nebo jen omylem.
1. Jméno
2. Kterého pokémona/pokémony chcete trénovat? (Max. 3)
3. "Hledám místo."
Odepíšu, jaké pokémony jste našli (1-3) a jaké mají levely. Vyberte si poté pokémona, s kterým chcete bojovat.
1. Jaký pokémon
2. Průběh boje
Pokémon může získat levely, procenta zkušenosti v bojích.
RELAXOVAT PO BOJI
Příroda je tu nesmírně rozmanitá, proto není problém si někde posedět, dát si čerstvé ovoce a relaxovat. Pokémon si odpočine a více se s vámi sehraje. Během toho můžete probírat mnoho věcí, třeba proč jste neuspěli nebo co pro příště zlepšít. Konverzace meze neklade.
1. Jméno
2. Jaký pokémon
3. Průběh relaxace
1. Lynnon
OdpovědětVymazat2. Litten "Lu'thriel"
3. Hledám ve vysoké trávě, popřípadě pod nebo v keřích.
V trávě procvičuje útoky Sewaddle (Lv. 11) a útočí na naprosto všechno ve svém okolí. Venipede (Lv. 9) předstírá kámen. Nincada (Lv. 17) se stará o vlastní věc a nikdo ho nezajímá.
Vymazat1. Sewaddle (Lv. 11)
Vymazat2. Ještě ten večer jsem vyrazil do lesa za jediným účelem. Vyvolal jsem Lu‘thriela, když jsem dorazil a pověděl mu svůj plán.
“Víš, říkal jsem ti, že jsem mizerný trenér, co se týče zápasů,” začal jsem. Litten v přítmí vypadal tmavší a ospalejší než na světle, ale doufal jsem, že se mi to jen zdálo. “Chtěl bych si potvrdit, že se od Lilith něco učím. Když tě trénovala, zapsal jsem si něco málo, co by mi mohlo pomoci stát se lepším v zápasech. Myslíš, že bychom to mohli zkusit teď?”
Litten přikývl a rozhlédl se kolem. “Kde to jsme? A museli jsme vyrazit večer?”
“Museli. Zaprvé jsem byl nedočkavý a za druhé, každý ví, že les je v noci tak šestkrát strašidelnější. Je to takové pravidlo, že jednoduše musíš vyrazit za tmy. V hororech na hřbitovy taky nechodí ve dne,” zasmál jsem se. Lu nevypadal, že by z toho moc něco pobral, ale povzdechl si a vyrazil směrem vysokých travin hlouběji do lesa.
“Vidíš něco?” zeptal se.
Zakroutil jsem hlavou. “Nic a to jsem vyšší, než ty.”
Ještě chvíli jsme putovali, dokud Litten nesykl. “Do něčeho jsem šlápl,” stěžoval si.
“Měl by sis dávat pozor na cestu. Sice taky nevidím na píď, ale určitě bych viděl, kdybych ho něčeho měl šlápnout.”
Litten zakroutil ironicky hlavou a pak ukázal přední packou do dále. Na jeho končetině se lepilo něco bílého, co připomínalo hodně husté lepidlo. “Nemyslel jsem to, co myslíš. Koukni, tam to někdo střílí na všechny strany,” ukázal. Podíval jsem se tím směrem a spatřil drobného zeleného pokémona, jak střílí na všechny strany lepkavý bílý hnus.
“Co by udělala Lilith?” zamyslel jsem se nahlas.
Lu‘thriel si odlepil nožky a naježil se. “Pomstila by svou nohu?”
“To je… asi pravděpodobné. Dobrá, takže… zaútoč!” zvolal jsem. Litten si odkašlal a já rychle dodal: “Však já vím. Uhlíky!”
Bylo mi lépe, když jsem bojoval se Shirem, jelikož jsem nemusel nic dělat. Kdybych ovšem nechtěl nic dělat, nevyšel bych ven do džungle a nepoprosil bych Littena.
Sewaddle si útočícího pokémona rychle všimla a vyhnula se ohnivým uhlíkům. Lu‘thriel vyskočil a rozsvítily se mu drápy. Nebyl to sice můj rozkaz, ale byl jsem vděčný za to, že pokémon pochopil, že nejsem až tak zkušený v zápasení. Sewaddle byla zasažena škrábavým útokem a byla odražena dozadu.
“Dobrá práce, Lu,” pochválil jsem pokémona. Hmyzí pokémon obalený v listech se rychle vzpamatoval a vystřelil po Littenovi tenké lepkavé vlákno. Dokázal jsem ho postřehnout dostatečně rychle a přikázat Littenovi ústup.
“Střel po něm další uhlíky!” zvolal jsem. Než tak Litten učinil, džunglí se rozezněl otravný broučí zvuk. Na krátký okamžik jsem zapomněl, kde se nacházím a co dělám, ovšem pak jsem se ušklíbl. “Uhlíky, Lu!”
Pokémon mě slyšel již z předchozího zvolání. Vypálil na nepřítele salvu rozžhavených uhlíků, vypadajících přesně tak, jak ho učila Incineroar. Sewaddle se nenechala zasáhnout a tak prudce odskočila na stranu. Její úhyb se povedl a uhlíky zcela minuly cíl.
“To nebyla tvá vina,” utěšil jsem Littena, “že někdo uhne neznamená, že jsi minul.”
Sewaddle působila jako zkušená bojovnice. Usilovně jsem přemýšlel a hledal cokoliv, co by mi pomohlo získat kontrolu nad tímto zápasem.
Pak mě to napadlo. Jsem přeci koordinátor. Nejsem na zápasy, jsem na drobnosti kolem.
“Skoč do keřů,” řekl jsem Littenovi. Lu se podivil.
“Rozhodl jsi ustoupit?” zeptal se.
“Ne, neutíkáme. Je noc, je tma. Můžeme toho využít,” vysvětlil jsem. Sewaddle nám nenechala ani chvíli na plánování strategie a vystřelila po Littenovi další lepkavé vlákno. Litten se vyhnul a rozeběhl se směrem ke keřům. Nebyl tak rychlý, aby dokázal uniknout všem bílým hmotám, ale dokázal se včas schovat do keře. Vlákno se zaseklo ve větvích a listech, tudíž byl Lu v bezpečí.
“Vypal ven uhlíky,” zvolal jsem.
Litten pochopil a vypálil ven uhlíky. Bylo obtížné mířit, když jste limitovaní pohledem na dříví a lístky, ale uhlíky byly natolik prudké, aby rozrazily cestu keřem a měly sílu doletět k Sewaddle. Ta byla nehezky zasažena a opět odražena zpět.
“Pozor, další uhlíky!” zvolal jsem. Sewaddle hodlala vypálit další vlákno, ovšem Litten pochopil situaci dostatečně rychle. Vypálil další uhlíky, které zničily vlákno ještě za letu a Sewaddle byla ještě jednou zasažena rozpálenými uhlíky.
Vymazat“Vyskoč a použij škrábavý útok,” pověděl jsem.
Když jsem si myslel, že bude zápas téměř u konce, Sewaddle znovu použila hmyzí bzučení. Littenovi uši, coby kočičího pokémona, byly velmi citlivé na zvuky. Byl přerušen za útoku a nehezky se pokusil zakrýt si uši, bohužel s tlapkami to bylo velmi obtížné. Sám jsem měl problémy se soustředit a přemýšlet o tom, co provést dál. Trik s tmou jsem vytáhl z rukávu a další strategie jsem už neměl.
Sewaddle využila krátkého momentu zmatení a vystřelila lepkavé vlákno. Lu‘thriel hmotu schytal do přední tlapky a bílá hustá tekutina ho uzemnila. Ohnivý pokémon se pokusil nohu vytáhnout. Jeho pokus byl však neúspěšný. Nepřítel se blížil a tentokrát použila nový útok, nárazový. Rychle jsem zareagoval.
“Nenech ji se přiblížit. Vypal uhlíky!” zavelel jsem. Litten měl sice přilepené přední končetiny, ale mohl stále útočit dálkovými útoky. Sewaddle byla nepozorná a jelikož neočekávala žádný odpor, byla zasažena uhlíkovým útokem. Litten se mezitím pokusil o osvobození. Využil drápů druhé packy, aby roztrhl vlákno.
Sewaddle však zaútočila listovou břitvou. Sám jsem takový útok nečekal a co bylo horší, jednalo se o dálkový útok. Litten mohl vypálit uhlíky v obraně, aby listy zničil za letu, ale nebyl dostatečně pozorný a nedokázal zareagovat včas. Byl zasažen.
Díky zásahu se však vlákno roztrhlo a Litten dokázal vyskočit ven. Vzpamatoval se a aniž by čekal na mé zavelení, odrazil se od země a rozsvítily se mu drápy. Vyhnul se dalšímu lepkavému vláknu, který na něj Sewaddle vystřelila a zaútočil na ni škrábavým útokem.
Po bitvě vypadal Lu‘thriel trochu zklamán sám sebou, že při tréninku útočil na nevinného pokémona. Ujistil jsem ho, že to bylo pro oba dva výhodné, jelikož Sewaddle si zcela jistě procvičovala útoky. Věnoval jsem jí červené jablko, jako omluvu i jako poděkování. Poté jsem džungli opustil, abych se pořádně vyspal na další den a aby si Lu odpočinul.
Sewaddle byla poražena. Nezlobí se ani na tebe, ani na tvého pokémona.
VymazatLitten - 1 level, 3% zkušenosti v bojích
1. Lilica
OdpovědětVymazat2. Bulbasaur (JD)
3. Hledám u vody.
Na sluníčku se na kameni vyhříval Wooper (Lv. 7), který se usmívá na okolí. Ve vodě plave další Wooper (Lv. 9), který má však podlou povahu - číhá na něco, co by mohl napadnout. Na vodní hladině pak surfuje Surskit (Lv. 3).
Vymazat1. Wooper (Lv. 9)
OdpovědětVymazat2. Lilica se vydala do tréninkové džungle, při vstupu přivolala bulbasaura. "Hurá, jdeme na lov pokemonů." zaradoval se JD.
"Bohužel ne, tentokrát jdeme trénovat." vysvětlila trenérka.
"Kde to jsme? Tady jsme ještě netrénovali" optal se pokemon.
"To je tréninková džungle, tady se trénuje bojem s pokemony."
Lilica se rozhlédla a všimla se Wooperů u vody. "Pojď JD, jsem si jistá, že mezi těmi woopery najdeme soupeře." Řekla dívka a oba se vydali k jezeru, když v tom jim před nohy přistála mud shot. Oba uklouzli po blátě, Lilica spadla na zadek na tvrdou zem. Bulbasaur spadl do blata dopředu a skončil celý od bláta.
"Myslím, že jsme našli soupeře." zavrčel Bulbasaur, když se podíval na zákeřně vyhlížejícího woopera.
"Vykoupu tě ve vlastním bahně." zavrčel JD.
"Wooper je vodní a zemní typ, máš dvojitou výhodu. Dostaň ho z vody."
"Jdu na to." JD na něj poslal šlahouny.
"Opatrně, jeho tělo bude kluzké."
JD se s tím nějak nemazlil, svými šlahouny zamířil pod vodu pod woopera a prakticky ho vykatapultoval z vody. Wooper se ve vzduchu otočil a hladce přistál na zemi. Wooper se ušklíbl a a trefil Bulbasaursa s další mud shot, tentokrát přímo do obličeje.
"Tak a máš to." Bulbasaur se rozběhl a pokusil se o nárazový útok, ale uklouzl na blátě a sknočil opět rozpláclý.
"To bláto je pořád kluzké." křikla chovatelka
"To už vím taky." řekl Bulbasaur
"Tak zkusíme šlehavý útok."
"Jdu na to." JD se připravil a začal po něm šlehat, ale wooper obratně uhýbal útokům, potom po Bulbasaurovi střelil vodním dělem. Vodní dělo z něj sice smylo bláto, ale tlak vody a nedostatek pevné půdy pod nohama posunul bulbasaura o tři metry dozadu.
Lilica se zamyslela, JD má výhodu v typu, takže mu woopery útoky příliš neublíží, ale JD se nezvládne pohybovat na blátě. Lilica se podívala na bláto pod nohama.
"JD, použij šlehavý útok na zem před woopera." Jd se zatvářil zmateně, ale potom uhodil zem před wooperem šlehavým útokem. Tím cákl bláto wooperovy přímo do očí.
"Skvěle, teď se nevyhne. JD, šlehavý útok." křikla chovatelka. Bulbasaurův hněv zesílil jeho šlehavý útok a poslal oslepeného woopera letět přímo pod vodu.
"Já jsem s tréninkem spokojený," řekl Bulbasaur. Lilica ho vrátila do pokeballu a podívala se na wooperovi, někteří vodní pokemoni umějí dýchat pod vodou, ale nebyla si jistá, jestli je wooper jeden z nich a nechtěla, aby se wooper utopil.
Wooper byl poražen.
VymazatBulbasaur - 1 level, 2% zkušenosti v bojích
1. Lynnon
OdpovědětVymazat2. Flaaffy "Aries"
3. Hledám u vody, břeh i přímo pod hladinou.
Nad hladinou surfovala Surskit (Lv. 11), která si hrála na vodě-bruslařku. Dewpider (Lv. 14) si hlídal své teritorium pod vodou. U břehu se opaloval pak Wooper (Lv. 17), který byl plně soustředěn na to nebýt soustředěný.
VymazatJanet
OdpovědětVymazatPřijdu do tréninkové džungle. Vedle mne jde Poochyena, který si zkusí svůj první zápas. Vydám se do husté části džungle a tam hledám mezi listy všech možných stromů a v podrostu. Občas kouknu i nad sebe.
Janet
Poochyena
V husté džungli
Mezi stromy, kam světlo nedopadalo skrze koruny stromů na zem, tam se nacházel Venomoth (Lv. 17), který z nějakého důvodu vyzýval Kricketota (Lv. 7) na zápas. Whismur (Lv. 11) se tomu směje... dost hlasitě.
VymazatJanet
VymazatVenomoth
Když zaslechnu dost hlasitý smích, podívám se tam a uvidím Whismura, jak se směje tomu, že Venomoth vyzívá Kricketota na zápas. A ten nechce. „Hej, Venomothe…“ Zavolám na něj: „Dáme si zápas spolu.“ Řeknu a vedle mne se připraví Poochyena. Venomoth přikývne a Poochyena skočí přede mne: „Tak, Poochyene, začni: Kousavý útok.“ Poochyena použije kousavý útok, ale Venomoth se vyhne a použije vzdušný vír. „Vyhni se.“ Zavolám na Poochyena, ale ten se nestačí vyhnout a dostane zásah vzdušným vírem. „Dobrý?“ Poochyena přikývne a já mu nařídím znovu kousavý útok. Tentokrát se však Venomoth nestačil vyhnout a Poochyena ho pořádně kousnul kousavým útokem. „Skvělý.“ Zavolám, ale Venomoth rychle použije nárazový útok. „Poochyene, taky nárazový útok.“ Poochyena přikývne a útoky se chvíli přetlačují, nakonec ale vyhraje ten Venomothův. „Poochyene?“ Poochyena vstane, ale to už Venomoth používá ultrazvuk (Supersonic) a ten zmate Poochyena. A to dost viditelně, protože Poochyena nepřítomně kouká kolem sebe a když Venomoth použije psychický paprsek, Poochyena ani nenapadne se mu vyhnout, i když jsem mu to řekla. „Poochyene, nárazový útok.“ Poochyena ale zaútočí úplně jinak a taktak mine strom. Je úplně zmatený. „Poochyene, vytí.“ Řeknu a doufám, že toto Poochyena nezvoře. Poochyena použije vytí a to se mu povede. Venomoth použije vzdušný vír a já zavolám: „Vyhni se.“ Poochyena se sice pokusí vyhnout, ale nepovede se mu to. Potom ale zatřepe hlavou a probere se. „Hurá. Kousavý útok.“ Poochyena použije kousavý útok zesílený vytím a ten zasáhne Venomotha. Venomoth spadne na zem, ale rychle zase vstává a použije nárazový útok. „Poochyene, vyhni se.“ Poochyena se vyhne a potom použije kousavý útok a kousne Venomotha, který nestihnul uhnout, protože byl těsně za Poochyenem, do křídla. „Výborný. Teď použij nárazový útok.“ Poochyena použije nárazový útok, ale tomu se Venomoth dokáže vyhnout a použije také nárazový útok, který zasáhne Poochyena. „Kousavý útok.“ Poochyena využije toho, že Venomoth se k němu musel kvůli útoku přiblížit a než od něj odletí do bezpečnější vzdálenosti, rychle ho kousne kousavým útokem. „Skvělý.“ Venomoth však poté znovu vzlétne a použije ultrazvuk. „Vyhni se.“ Zavolám, protože zmatený Poochyena mi stačil jednou. A Poochyenovi se to povedlo, vyhnul se ultrazvuku a poté použil vytí. „Nárazový útok.“ Zavolám a tentokrát je to Venomoth, kdo se rozhodne odrazit nárazový útok nárazovým útokem, ale tentokrát vyhraje Poochyenův a Venomoth dostane zásah a zatváří se dost překvapeně. „Poochyene, použij kousavý útok.“ Zavolám a využiji toho, že je Venomoth dost překvapený, ale natolik překvapený zase není a toku se vyhne a použije vzdušný vír, kterému se vyhne Poochyena. „Nárazový útok.“ Poochyena použije nárazový útok, kterému se Venomoth nestačí vyhnout, ale potom použije psychickou vlnu a té se Poochyena vyhne, ale jenom té první, té druhé už se nevyhne. „Vyhni se!“ zavolám na stále ležícího Poochyena, když Venomoth použije třetí psychickou vlnu v řadě. Poochyena se rychle převalí, aby unikl z místa, kde těsně poté, co zmizel tam odtud, proletěl psychický paprsek. Následně temný pokémon vyskočil a připraven čekal na další útok. „Šikulka. Kousavý útok.“ Poochyena použije kousavý útok a zasáhne Venomotha, který ale poté rychle použije nárazový útok a srazí Poochyena. A připravuje se použít psychickou vlnu. „Vyhni se! Rychle!!“ Zavolám a Poochyena bleskově vyskočí a psychická vlna dopadne z něj. „Nárazový útok.“ Poochyena použije nárazový útok, ale Venomoth se mu vyhnul a použil vlastní nárazový útok. „Nárazový útok.“ Zavolám a nárazové útoky se střetnou, chvíli se přetlačují a potom oba pokémoni od sebe odskočí. Nevyhrál ani jeden útok. „Kousavý útok.“ Zavolám a Venomoth použije ultrazvuk, který sice Poochyena zasáhne, ale těsně u Venomotha a jediné co s kousavým útokem udělá je, že trošku sníží jeho sílu. Víc ne.
Nicméně ho to i tak zmate, ale ten kousavý útok stihnul. Venomoth, který dostal zásah do křídla spadnul na zem na kámen a Poochyena zmateně zírá kolem a točí se na místě. Venomoth se pomalu zvedá a potom použije psychický paprsek, nicméně motajícího se Poochyena mine, ale spíše náhodou, že Poochyena zrovna udělal krok doprava a ne doleva. Potom Poochyena zavrtí hlavou a probere se. A to už k němu letí vzdušný vír. „Vyhni se.“ Zavolám, ale Poochyena se nestačí vyhnout útoku létajícího typu a dostane přesný zásah. „Poochyene?“ Prach se rychle rozplyne a Poochyena už znovu stojí, i když už je na něm vidět, že už bojuje dlouho. Na Venomothovi je to ale také vidět. Máme šanci. Ale Venomoth také. „Kousavý útok.“ Poochyena použije kousavý útok a Venomoth se mu vlažně vyhne, ale vyhne a potom použije psychický paprsek a tomu se zase vyhne Poochyena. Oba pokémoni už vypadají velmi unaveně, proto když Poochyena dostane zásah vzdušým vírem, zeptám se: „Poochyene? Můžeš?“ Poochyena leží na zemi, ale rozhodl se vstát a opravdu se mu podaří vstát a ještě navíc se vyhnout psychické vlně. „Nárazový útok.“ Poochyena použije nárazový útok a srazí Venomotha, který už se nedokáže vyhnout, na strom a ten spadne dolů. S námahou se ale rozhodne vzlétnout a Poochyena použije kousavý útok, kterým zasáhne Venomotha, který se právě zvednu. Venomoth ale použije vzdušný vír a odhodí Poochyena. „Poochyene?“ Zavolám. Už jsou oba unavení a je jen otázkou chvíle, než jeden z nich omdlí. „Venomoth se sebral vzlétnul a použil nárazový útok na Poochyena, který se také zvednul. „Nárazový útok.“ Poochyena zaútočí nárazovým útokem a oba útoky se střetnou, vzlétne hodně prachu a čekám, až se rozplyne prach, který z nich stojí…
VymazatVenomoth omdlel jako první! Poochyena zápas vyhrál!
VymazatPoochyena - 3 levely, 5% zkušenosti v bojích
1. Hotaru
OdpovědětVymazat2. Braixen „Feny“ a Riolu
3. Hledám na travnatém poli s plno kameny (chtěla bych 1 zápas, klidně 2 na 2)
Na kameni ležel Wimpod (Lv. 13), který se pravděpodobně ztratil a oddálil od své skupiny. Sentret (Lv. 6) hezky stojí skrytá v trávě a tváří se jako boxovací pytel. Z kopce pak válí sudy Togepi (Lv. 11)... nebo snad nedokáže zastavit?
Vymazat1. Sentret (Lv. 6)
Vymazat2. Moc jsem si společné mlsání v cukrárně užili, ale potom jsem se rozhodla jít navštívit tréninkovou džungli i se svými pokémony. Kvúli Auroře jsem moc k vodě nechtěla a tak jsem si vymyslela hru. Viděla jsem pole s kameny a na jeden jsem vyskočila. "Pozor, země je láva!" Zvolala jsem se smíchem. Nikdo napřed nic nechápal, co mě to popadlo a Feny se chvilku na mě koukal, zda mi nepřeskočilo. Tubby ale pochopil a se smíchem taky vyskočil na kámen. "No šup, jinak se popálíte." Zasmál se a Riolu vyskočil se smíchem na kámen, kde jsem stála já a pak se přidal i Feny a Aurora. Přeskakovali jsme z kamene na kámen a smáli se téhle naší nové hře, kde jsme se nemohli dotknout země. Bylo to legrační. Chvilku jsme takhle poskakovali a pak jsem se maličko rozhlédla. Všimla jsem si nějaké zvláštní věci, co trčela ze země. Na nějaký keř, strom, nebo jinou rostlinu to mělo divný tvar... a srst. Pokémon, jasně? A jaký asi? Seskočila jsem z kamene a šla k pokémonovi trochu blíže. Pořád jsem mu ale nechávala trochu prostoru. Moc se ale nehýbal. A hodně mě zaujal i jeho ocas. Byl chundelatý... A roztomilý. Vytáhla jsem pokédex, aby mi objasnil, o koho jde. Řekl mi, že je to Sentret, pokémon normálního typu, co se obvykle združuje ve skupinkách, ale když jsem se rozhlédla, nijakého dalšího jsem neviděla. Hmm... "Um... Haló?" Zavolala jsem, ale nijak mi neodpovídal. Zanedlouho za ním přišel zvědavý Riolu a prohlížel si ho. "Hmmm... Něco mi hrozně připomíná." Sentret se po celou dobu ale pořád takřka nepohl. Možná doufal, že ztratíme zájem a odejdeme. Chudák ještě nevěděl, co si na něj Riolu vlastně vymyslel. "Už vím! Je jako boxovací pytel z jednoho filmu, kde hlavní postava trénoval a stal se z něj nejlepší boxer světa!" Rozzářili se mu očka a hned už nastavoval své pěsti, že si zkusí zaboxovat. "Riolu ne! Nemúžeš takhle útočit na někoho. Taky by ti to nebylo příjemné, kdyby do tebe někdo začal znenazdání boxovat a to ještě někdo cití." Riolu se zarazil. Věděl, že mám pravdu a podíval se napřed na mě a pak na pokémona, co stál před ním. "Um.. Já... Omlouvám se..." Řekl a pohladil se po zátylku. "Nechtěl jsem být hrubý..." Pousmála jsem se a poklekla k Riolu. "Nic se nestalo. Jenom... Příště mysli na tohle. Nikomu nedělej to, co nechceš, aby jiní dělali tobě." Riolu se zamyslel. Snad to pochopil... "Zkus se ho... nebo jí.." Prohlédla jsem si Sentret a když jsem poznala, že to je samec, povzdechla jsem si. Na tomhle musím popracovat. Někoho takhle urazím a budu toho litovat. "Zkus se ho zeptat, zda by ti nepomohl s tréninkem..." "Myslíš?" Podíval se na mě Riolu a pak podešel k Sentret. "Um.. Pardon, ale... Mohl bych vás vyzvat na souboj? Rád bych si zatrénoval a vy... mi připomínáte boxovací pytel, se kterým se trénuje a tak..." Takhle jsem si jeho prosbu nepředstavovala, ale rozhodně je to mnohem lepší, než před chvilkou. Sentret si ho prohlédl. Riolu pořád nevypadal moc silně. Je mladý, nezkušený a trénink potřebuje. "Tak... dobře... Ale pak odejdete." Řekl Sentret první slova za celou dobu. Klepal se trochu strachem, ale chtěl vypadat drsně. Proč ale? Netuším. A Sentret se nezdál, že by byl moc upovídaný, takže žádné povídání a vysvětlování asi nebude... Nicméně, takhle jsme se dopracovali jaksi k prvnímu souboji Riolu. Tubby a Aurora si sedli mezi kameny kousek od nás a Feny se se zvědavostí přišel podívat k nám úplně. "I já si chci zabojovat, prosím..." "Múžeš pak Riolu předvést něco, co umíš. Nezapomínejte, bojuj opatrně Riolu." "Jasně." Riolu byl nadšený, že se uskuteční jeho první souboj a skoro to s ním škubalo, jak moc chtěl zaútočit a předvést se. Hned jsem si ho představila, jak hrdinu nějakého filmu. Páni... Něco v sobě má, to určitě.
Sentret se díval na Riolu a začal se kolem něj formovat modrý plášť, bublina energie, která ho obklopovala a jakoby pulzovala. "Jé, to umím taky!" "Foresight..." Zamyslela jsem se. No, tenhle souboj bude takový... trochu zvláštní. "Riolu, taky použij Foresight." Řekla jsem, Riolu dal ruce od sebe a po tom, co jeho oči zářili jemným modrým světlem, dal ruce k sobě a jedným rozmachem do okolí poslal vlnu modré energie. Bylo to púsobivé. "Krásné." Usmála jsem se a Riolu se pyšně usmíval. Mělo to ale maličký háček. Riolu neznal žádný další útok a Sentret ano. Alespoň si vyzkouší pořádně uhýbat. A nemuseli jsme čekat ani moc dlouho. Sentret vyskočil do vzduchu a vytasil drápky. Chtěl použít Scratch a poškrábat tak Riolu. "Riolu, uskoč!" "Cože? Riolu se podíval na mě a pak se pokusil uskočit, ale Sentret se trefil. "Au... To opravdu bolí.." Podivil se Riolu. Asi si najednou uvědomil, že tohle není jako ve filmu. Ve filmu je hlavní hrdina nejlepší, nejsilnější, nikdy ho nikdo nezraní a najednou? Stojí proti skutečnému pokémonovi a protivník se trefil a cítí, že to bolí. Bylo mi ho líto, že se musel naučit co obnáší skutečný souboj takhle. Ale na druhou stranu? Uvědomil si, že nechce být znovu zasažený a bude si dávat pozor. A Sentret zaútočil znovu. "Riolu, uskoč vpravo!" Než mohl Sentret Riolu trefit, Riolu se silně odrazil a s lehkostí odskočil. Obdivně jsem se na ten výskok podívala. Na jeho velikost to byla opravdu výška. Myslím, že v tréninkové hale vyzkoušíme gymnastiku... Teď ale je dúležité soustředit se na boj. "Uskoč!" "Dolú!" "Pozor!" Nic jiného jsem vlastně neříkala. Riolu se uhýbal Sentretovým útokúm celkem hbytě. Měl velmi sportovní tělo a zdálo se, že ho tohle poskakování a uhýbání baví. Ale Riolu i Sentret byli trochu unavení. Co mě ale trápilo bylo, že my jsme nemohli nijak zaútočit zpět. Ale když Sentret znovu zaútočil, něco mě napadlo. "Riolu skoč na Sentreta a pak uskoč." Byl to celkem podivný úhyb... Netradiční, ale Riolu ho provedl perfektně. Vyskočil do vzduchu a přímo na Sentretove záda. Odrazil se od něj a s polovičním přemetem dopadl do trávy. Sentret upadl a překvapeně se na Riolu podíval. "Tohle bylo úžasné! Bylo to nejlepší! Nikdo nic takového nedokáže!" Radoval se z toho, co se mu povedlo a Feny mu zatleskal. "Skvělé. Ale já umím mnohem lepší trik." "Opravdu? Ukaž, prosím." Zaprosíkal Riolu. Feny s tím problém neměl. "Sentret? Múžeme požádat o poslední laskavost? Pak už tě necháme napokoji." Sentret, už trochu unavený napřed nechtěl. "Moc prosím..." Řekl Riolu a zamrkal svýma očkama, až Sentret přikývl. Riolu nepoužil Baby-doll Eyes, jenom svúj přirozený vzhled... Útoky nejsou vše, jak se zdá. Ale v tuhle chvíli mi neuvěřitelně připomíná Ikit. Jak se asi má? Snad dobře. Doufám, že se jí pom-pomy, co jsem jí koupila, pořád líbí... Sentret se postavil na kámen a pozoroval Fenyho. Ten se zatím nehýbal, jen sebevědomě stál. "Feny, předveď se. Použij Ember, ale jen jednu kouli." Feny je mnohem silnější než Sentret a jedna ohnivá koule bude dost. Nechci Sentreta zcela odrovnat. Feny se usmíval, vzal svou paličku do packy a zapálil jeden konec. Pak jí vyhodil do vzduchu a vyskočil hned za ní. Chytl jí, ve vzduchu udělal piruetu a zamířil paličku dolú. V te chvíli se před ním zjevila ohnivá koule o velikosti jablka, která sletěla k Sentretovi a přímo před ním vybuchla v nadherný ohňostroj. Pak chtěl Feny s ladností dopadnout, ale to už se mu nepovedlo a spadl tvrdě na zadek... To bylo Riolu jedno. Pro něj to byla tak nadherná podívaná a i já byla překvapená, kde se to ve Fenym vzalo, že dokázal takový kousek. I Tubby a Aurora byli nadšení. Seběhli jsme se k Fenymu a hrozně moc ho chválili, jak to bylo krásné a skvělé. Feny byl na sebe pyšný. "Napadlo mě to, když jsem viděl jak Riolu skáče sem abtak a dokonce se mu skoro povedlo udělat přemet. Chtěl jsem to zkusit a .... Povedlo se."
VymazatŘekl jednoduše a já se usmála. "Bylo to dechberoucí, Feny. Ale prosím, předtím, než něco takové vyzkoušíš přímo v souboji, zkus mi o tom říct a spolu to natrénujeme." "Tak jo. Byl by trapas, kdyby se mi to nepovedlo." Aurora se maličko usmála a Riolu taky. Pak jsem se podívala na Sentreta. Ten už o nás skutečně nechtěl ani slyšet. "Pojďme. Po takovém souboji je třeba odpočívat. Kam by jste se chtěli podívat?" Tubby přemýšlel a Riolu ani Fenyho nic nenapadlo. Pak se ozvala Aurora.
Vymazat"Já bych se šla podívat třeba do rekreačního střediska, nebo lesa táborníkú." "Anebo do zahrady Gracidee." Navrhnul Feny najednou. "Anebo do parku." "Jo, tam je skvělé hřiště. Viděl jsem ho ve městě, když jsme šli sem. "To zní všechno moc hezky. Tak jo. Jde se na výlet." Usmála jsem se. "A co ten škrábanec?" "To nic není. Každý muž něco musí vydržet." Řekl Riolu a udřel se do hrudi. Asi hláška z filmu... "Tak jo... Ale aspoň tě ponesu na ramenech." "Jo! Ti chci, prosím!" Hned zvískl radostně a s mou pomocí si sedl na mých ramenech. Pak jsme se vydali pryč.
Šikanování malého Sentret vyvrcholilo ve vítězství.
VymazatRiolu - 1 level, 3% zkušenosti v bojích
Braixen - 1 level, 4% zkušenosti v bojích
2. Ariados (34)
OdpovědětVymazat3. hľadám pri prechádzke lesom
Ariadosovu nohu začal nenápadně olizovat Kecleon (Lv. 33). Vypadá tak zaujatě, že si ani snad nevšiml, že je to živý pokémon. Cacturne (Lv. 41) si potřebuje naboostit své ego a proto šikanuje mladší pokémony. Roselia (Lv. 19) je mezi šikanovanými.
Vymazat1. Hotaru
OdpovědětVymazat2. Braixen Feny
3. Hledám místo kolem potoku.
Nalezla jsi Kecleon (Lv. 21), který kouká na nebe a vypadá, že nechce být rušen. Surskit (Lv. 24) surfuje po hladině vody, kde Castform (Lv. 13) na dně spí.
Vymazat1. Surskit
Vymazat2. Jelikož jsme přibrali tolik nových přátel do týmu, rozhodla jsem se udělat něco, co jsme dělali na začátku. Velmi dobře si pamatuji náš první pořádný boj se Scytherem, který Feny vyhrál, i když byl na pokraji sil. Byla jsem na něj tehdy velmi pyšná, i když jsem se bála, že se mu něco stane. A tak jsem se rozhodla tohle udělat znovu. Vždyť, proč ne? Trénoval a zlepšil se, tudíž se nebojím, že by to nezvládl. Proto, než jsem ještě vešla do tréninkové džungle jsem ho vyvolala z jeho pokébalu. Ihned se mu rozzářili očka a byl nadšený, že zkusí opět někoho pokořit.A vím, že pro lepší motivaci bych měla vystavit nějakou odmněnu. Doufala jsem, že dobrá sladká odmněna bude dost. A poté taky návštěva salónku, kde se postarají o jeho kožíšek. Nějaké to česání si určitě nechá líbit. „Ahojky. Víš kde jsme?“ „Zajisté! Tak? Kterého pokémona dneska vyzveme?“ Hned vytáhl svúj klacík. „Jen klid, ano?“ Zasmála jsem se. Byl nadšenější, než bych čekala popravdě. „Napřed se projdeme kolem a možná nějakého pokémona najdeme.“ Procházeli jsme se kolem, než jsme překročili menší říčku tady a kráčeli jsme proti proudu. Já, Mimikyu a Feny. Mimikyu bude nejspíše jen koukat, co se děje a vyžadovat si hlazení a mazlení, takže tohle je hlavně o Fenym. Všimla jsem si, že Mimikyu je celkem žárlivý, takže pokud mu nedávám dost lásky, není spokojený. „Hele, koukni se.“ Ukázala jsem na vodní hladinu, kde se na vlnkách klouzal Surskit. Bylo to zajímavé na pohled, to se musí rozhodně nechat. Když dosurfoval na břeh řeky, aby si chvilku odpočinul, všiml si nás, jak tam kousek od něj stojíme a pozorujeme ho. Koukali jsme takhle chvilku na sebe navzájem, než se pohl Surskit jako první a použil Quick Attack. Hodně mě to překvapilo, až jsem uskočila dozadu, ztratila rovnováhu a spadla na zem. „Huh?“ Překvapeně zamrzl Mimikyu a já jsem jen viděla, jak i Feny odlétl kousek dozadu. Trefil ho... „Hej... Tohle je výzva na souboj?“ Řekl Feny maličko podrážděně, ale všimla jsem si, že se usmíval. Nikdo ho takhle ještě nevyzval, tudíš to pro něj bylo něco nového, na co se mohl těšit. „Zaútočil první... Budu se jen bránit.“ Usmál se nevinně. „A dostanu pak i nějakou odmněnu?“ Zeptal se s novým zájmem v hlase. „Ano. Pokud vyhraješ, dostaneš dvě sušenky.“ „Jenom?“ Provokoval. „Jak jenom? Dvě budou až dost jako odmněna.“ Pousmála jsem se a postavila se. „A ty dostaneš kousek čokolády, když budeš pozorně sledovat tenhle zápas.“ Mrkla jsem na Mimikyu, který už takřka lamentoval, že on žádnou dobrútku nedostane. Nechtěla jsem, aby ho popadla žárlivost. Postavila jsem se zpříma a usmála se. „Feny, použi Ember!“ Tenhle útok proti novému protivníkovi vždy zabere. Feny na malého pokémona vystřelil kuličky, které ale tak trochu schválně nasměroval vedle Surskita a v jeho blízkosti vybouchli v krásný ohňostroj, který našeho oponenta značně překvapil. „Výborně. Teď Psybeam.“ Zvolala jsem nadšená, jak překvapivý útok fungoval. Feny na nic nečekal, natáhl před sebe packy a začal na pokémona před sebou pálit malé paprsky své energie, vypadalo to jako rotační kulomet... Surskit se tomu ale celkem dobře vyhýbal. Až mě překvapilo, jak uskakoval s takovou hbitostí. Možná to surfování pomáhá. Rozhodně jsem se ale nehodlala vzdávat. "Feny, použij Ember. Ale dvě v zákrytu za sebou." Řekla jsem a Feny přikývl a jak jsem řekla, vytvořil dvě koule, ale tak, aby letěli těsně za sebou, aby ta druhá nebyla vidět a tím pádem se Surskit první vyhl, ale ta druhá v zákrytu mu vybouchla hezky blízko u těla. Tohle bylo zatím skvělé a úspěšné. „Neboj se. Tohle zvládneme. Už nejsem ten slabý Fennekyn jako předtím.“ Řekl hrdě Feny a já se usmála. Celkem si věřil, ale podle postoje jsem mohla vidět, že broučího pokémona před sebou nepodceňuje a tímhle hraním si dodává sebevědomí a mě to nijak nevadilo, dokud mu to pomúže. „Ano, přesně tak.“ Povzbudila jsem ho. Víra v to, že vyhrajeme umí udělat občas divy. „Zkusíme znovu Psybeam Feny.“ Řekla jsem, ale než Feny stihl vystřelit paprsek, Surskit
na něj vystřelil nový útok, Bubble Beam. Jak trefil Fenyho, vyrušil ho ze sesílání útoku, Feny byl teď mokrý a trochu i kašlal. „V pořádku?“ „Jasně. Tohle nestálo za nic.“ Usmál se Feny tvrďácky trochu a já se pousmála. „Tak jo. Tohle vyhrajeme. Psybeam! Jeden paprsek.“ Řekla jsem, Feny se jednou nohou zapřel dozadu, v tlapičkách naschromáždil energii a tu poté vystřelil na Surskita jedním velkým paprskem. Netrefil ho celého, to ne, ale určitě to Surskitovi trochu pocuchalo jeho nervy. „A teď Scratch.“ Řekla jsem, Feny se rozeběhl ke Skurskitovi, který se maličko snažil vzpamatovat a opět se pokusil o Bubble Beam, kterému se ale Feny hezky vyhl tím, že Surskita oběhl dokola kolem něj. Potom přiskočil k pokémonovi a vsadil mu packou takhle z blízka pořádný škrábanec a pak odskočil do jakési bezpečnější vzdálenosti. „Vzdej se. Vidíš, že máme přesilu.“ Řekla jsem Surskitovi odvážně. Feny vypadal při síle, zatím co Surskit už tápal. Bylo mi jasné, že mezi nimi je dost velký rozdíl v síle. Asi mají odlišné úrově. Dost odlišné... Surskit se ale vzdát ještě nechtěl, takže se pokusil o Quick Attack jako předtím. Feny se ho pokusil zablokovat svou větvičkou, ale skončil na zemi na zadku a kousek odhozen nárazem Surskita do něj. Hned se ale postavil na nohy. „Pořád chce bohovat... Hotaru, pokračujeme.“ Řekl mi a já přikývla. „Ember Feny. A potom Scratch.“ Pronesla jsem. Surskit bude maličko unavený touhle dobou, tudíš nebude moct tak dobře uhýbat. „Do stran.“ Zavelela jsem dodatečně a Feny poslal jednu kouli plamínkú napravo od pokémona, druhou o něco vlevo a po chvilce se rozeběhl on sám doprostřed. Surskit se chytře vyhl první kuličce ohňostroje, ovšem druhá ho už trefila do boku svým výbuchem a aby toho nebylo málo, Feny byl už při něm a zasadil mu další škrábanec. „No tak. Rozdíl sil je až moc velký. Z tohohle ty nevyjdeš se ziskem...“ Řekl Feny celkem vážně a já se pousmála. Hezky řečeno. „Uznej svou porážku Surskite. My jsme tě nechtěli ani napadnout, to v první řadě...“ Maličko jsem si povzdechla a doufala, že už nebude chtít bojovat, protože jsme byli s Fenym skvěle sehraní, takže se nám bojovalo o dost lépe než kdysi na začátku. Jsem na tenhle náš velký posun hrdá. A dnešní výhrou bychom to hezky zakončili.
VymazatSurskit byl poražen.
VymazatBraixen - 2 levely, 5% zkušenosti v bojích