Kdo se bojí, nesmí do lesa. Takto zní jakákoliv povídačka, která se týká tajemného lesa. Koruny stromů jsou tak husté, že les působí vždy temně - světlo si nedokáže probojovat cestu skrz. Tomuto stinnému místu holdují temní a duší pokémoni.
Ve dne = 6 až 20 hodin | V noci = 21 až 5 hodin
K rybaření potřebujete prut! (K zakoupení v Survival Shop)
| Vždycky... | Ve dne... | Rybaření |
 - Zorua; Lv. ??? - Umbreon; Lv. 1-20 - Munna; Lv. 1-15 - Purrloin; Lv. 1-10 - Gligar; Lv. 1-12 |
 - Nuzleaf; Lv. 2-10 - Stunky; Lv. 1-15 - Cacturne; Lv. ??? - Grimer; Lv. ??? - Grimer; Lv. ??? |
 - Finneon; Lv. 1-10 - Magikarp; Lv. 1-100 - Feebas; Lv. ??? - Tynamo; Lv. 1-10 |
Na této cestě se také nachází Elen, trenérka pokémonů. Vlastní tři pokémony - Jolteona (Lv. 22; stínová koule, bleskový útok, náraz, rychlý útok), Zigzagoon (Lv. 21; dvojitý útok, ocasový útok, náraz) a Floete (Lv. 20; kouzelný list, vílí vítr, úponkový bič, listová břitva). Pokud se vám podaří ji porazit, získáte Friend ball, Love ball a 500 Yenů.
(Porazila: Hazuki Rin)
Pro chytání do komentu napiš:
1. Pokémon, kterého chytáš
2. Pokémon, kterým chytáš
3. Průběh chytání + jakým ballem
POKRAČOVÁNÍ ZÁPASU - ČÁST DRUHÁ - LEAFEON X ZIGZAGOON
OdpovědětVymazat------------------------------------------------------
Jolteon nakonec nebyl schopen dalšího zápasu, takže ho Elen odvolala. „Jolty, vrať se!“ Žlutý pokemon zmizel v pokeballu a Elen jej pochválila, jak se snažil a jak byl šikovný. „Tak Charmy, musím změnit pokémona, poleť sem dolů za mnou!“ zakřičela Rin. Nechtěla ji dávat do ballu, Charmy měla ráda volnost, Rin to respektovala. Charizard koukala trochu nechápavě, myslela si, že vybojuje všechny zápasy. Slétla tedy dolů a se zaduněním dopadla tlapama na zem. „Jakto? Já ještě můžu bojovat,“ ohradila se skoro uraženě, že jí Rin nedůvěřuje a nechce ji nechat zápas dokončit. Ta na ni koukla a pochvalně ji poplácala za krkem mezi kořenem křídel. „Já vím, zlato, já vím. Ale nejde to, pravidla jsou jasná – na každý zápas jeden pokemon,“ pokrčila rameny. „Ale to víš, že bych tě tam jinak nechala, jsi silná!“ usmála se a vyštrachala za pasem další pokeball. Jelikož viděla, že Elen povolala Zigzagoona, zalitovala, že tu u sebe nemá pokeball s Nell. Ta, jakožto bojový pokemon, by měla typovou výhodu. „Nevadí,“ hlesla tiše sama pro sebe. „Tak pojď ven, Taro!“ pokeball se otevřel a na zemi se objevil Leafeon.
„Tak Zigy, zahaj zápas svým nárazovým útokem, téééď!“ vykřikla Elen z plna hrdla. Zápas započal. Zigzagoon se bleskově rozběhl směrem k Taroovi, který se ale šikovně na pokyn své trenérky vyhnul. Však nedávno trénoval spolu s Houndoomem, teď to měl všechno oživené. „Taro, použij listovou čepel plnou silou! Stejně tak, jako jsi tehdy na tréninku rozřízl ten kámen!“ zakřičela Rin a Taro, jež se na ni před chvíli ohlédl, začal útočit. S rozběhem k Zigzagoonovi, který snad i jemně zpanikařil, vyslal svoji listovou čepel, která Zigzagoona zasáhla. Ten chudák s pištěním odletěl o několik metrů dál a dopadl na tvrdou zem. „Ale ne, Zigy, vstávej! Nic se neděje, ocasový útok, pořádně ho práskni tím ocasem, šup!“ zareagovala hned Elen, ale Taro se nehodlal vzdát. Nechtěl, aby Zigyho zaprášený ocas skončil na jeho krásném, čistém těle. „Vyhni se, musíš se pořádně soustředit a v tu správnou chvíli se vyhnout, máš více zkušeností, zvládneš to, věřím ti.“ Rin své pokemony často a hodně podporovala, přidávalo jim to pak na sebevědomí. Taro se hlasitým výdechem přikývl a očima sledoval, kam se Zigzagoon vydá. Ten se zanedlouho rozběhl k Taroovi. Leafeon si však všiml, jak se Zigymu zpevnil ocas a rozzářil se. Ve chvíli, kdy Zigy vyskočil, Taro se vyhnul. „Listová břitva,“ ozvalo se z dálky a Zigzagoon, který stihl sotva dokončit útok (který se bohužel nepovedl), byl zasažen. „A ještě Rychlý útok, zasáni ho,“ Taro se rozběhl, překonal těch pár metrů, které je dělily od sebe a svým tělem narazil do Zigzagoona. Rychlý útok se povedl. „Zigy vstaň!“ podpořila ho Elen. Na Zigzagoonovi bylo vidět, že už je unavený, ale stále to nevzdával. „Máš houževnaté pokemony, Elen,“ uznala Rin. „Ty nejlepší,“ zazubila se protivnice a přikázala Zigymu provést dvojitý útok. Ten Leafeona popravdě dost zmátl, díky dvojitému útoku se pak Zigymu povedlo Taroa zasáhnout nárazem. Taro, naštvaný, že ho Zigy zasáhl, se rozhodl, že se příště nedá. „Ještě jednou dvojitý útok, funguje to!“ zakřičela Elen a Zigy provedl. „Znovu jim to neprojde, zasáhni je všechny dokola listovou břitvou,“ poradila mu Rin a Taro vypustil lístky na všechny okolo sebe, až zasáhl i pravého Zigzagoona. Ten padl vyčerpaně na zem. „No tak, to není možné! Zigy, můžeš vstát?!“ zeptala se ho a čekala na odpověď.
Zigzagoon byl poražen. Elen vyvolala svého posledního pokémona, Floette.
VymazatLeafeon - 1 level, 3% zkušenosti v bojích
POSLEDNÍ ČÁST ZÁPASU, HOUNDOOM X FLOETTE
Vymazat------------------------------------------
„Vyhrál jsi Taro!“ zajásala šťastně Rin a Taro se nadmul pýchou. Odešel z bojiště s hlavou vztyčenou zpět ke své trenérce a postavil se na bok Charizard. „To jsem mu to natřel, co?“ ..“ Hmmpff, měl jsi vidět mě, to já jsem mu to natřela, ty né, ty seš jen záprdek,“ zachichotala se Charizard. „Cože?!“ a už to jelo, už se ti dva zase handrkovali. Ale ve skutečnosti se měli moc rádi, vždyť spolu skoro vyrůstali. „Tak jo, volím posledního pokemona – Floette!“ vykřikla Elen. Ti dva se přestali handrkovat a převedli pozornost na zápas. Rin zvolila na zápas Houndooma, který s Rin ještě nikdy nezápasil, bude to tedy jeho preméra.
„Začínáme!“ zavolala Elen. „Úponkový bič, Floette!“ šlahouny malého pokemona vyšlehly směrem k Houndoomovi, a než stihl takhle ze začátku zápasu zareagovat, zasáhly ho. „Oh, Edare, to jí nedarujeme, kousnutí!“ Houndoom se rozběhl k Floette a uštědřil jí ránu svým útokem Bite. Floette však využila toho, že je Edar blízko a úponkovým bičem ho chytila. Znemožnila mu tak pohyb, teď nad ním měla super kontrolu. Ovázala Edarovi úponky bříško a vyzvedla ji do vzduchu, přičemž s ním několikrát ve vzduchu zamávala a pak ho zeshora hodila na zem. Poté ho rovnou zasáhla listovou břitvou, Elen se dařilo. „Výborně, Floette, jen tak dál!“ chválila ji. Edar dostal sadu, ale pomalu se začal ze země zvedat a oklepal se z útočného komba. „Plamenomet!“ vykřikla Rin a Edarovi vyšlehly z tlamy pořádné, silné plameny k Floette. Ta se mezitím totiž radovala spolu s Elen a nedávaly pozor, takže tohle byl pro Edara bodík zdarma. Ještě ke všemu teď nedávno plamenomet trénoval, takže mohl nasadit plnou sílu tohoto krásného, silného útoku. „Výborně! A rozběhni se k Floette a dokud je zmatená, vrať jí to hození o zem. Chyť ji do zubů a prašti s ní o kmen toho velkého stromu!“ navigovala ho. Edar Floette chňapl do zubů, rychle se otočil o 360°C 2x za sebou, aby jí trochu zatočil hlavu a vší silou ji odhodil směrem k tomu stromu. „Výborně, a teď jí dej ještě ránu plamenometem!“ Zavelela. „Ne, nic takové, Floette, vyhni se a použij listovou břitvu!“ Floette se na poslední chvíli vyhnula, Elen se celá opotila strachy, že to její pokemon nestihne. Zaútočila tedy listovou břitvou, ale Edar měl typovou výhodu a tak lístečky v klídku zničil svým plamenometem. „Edare, kousnutí!“ Rozběhl se k Floette, ale ta zareagovala vílím větrem, takže Edarovi znemožnila postup a také dostal zásah. Malá Floette však po dokončení útoku spadla z vyčerpání na zem. Použití Vílího větru ji teda úplně dostalo. „Ach, Floette!“ vykřikla Elen. „Vstávej,“ podporovala ji, Floette se snažila, ale dostala od Edara na Rinino přikázání dávku plamenometu. Zvedne se ještě?
Floette byla poražena. Elen ti vydala tvou peněžní odměnu i pokébally.
VymazatHoundoom - 1 level, 2% zkušenosti v bojích
1. Umbreon
OdpovědětVymazat2. Mito – Mudkip (chytání přátelstvím)
3. Luxury Ball
1/2
Suzuya zabloudil do temného lesa.
„Tady se mi moc nelíbí,“ řekne Mito a podívá se na Suzuyu.
„Ty se nemáš moc čeho bát, pokud nás bude chtít něco sežrat, tak mě to sežere první, když mi sedíš na rameni,“ řekne Suzuya a podívá se na Mito.
„No a mě ale potom,“ řekne Mito.
Suzuya se jen trochu pousměje a pak už nic dalšího neřekne.
Mito si jen tiše povzdechne a dívá se okolo.
„Nebuď hned uražená,“ řekne Suzuya a trochu se pousměje.
„Když já nechci být sežrána,“ řekne Mudkip.
„Neboj se, nic tě nesežere,“ řekne jí Suzuya.
Mito se na něj jen mlčky dívá.
Suzuya dále pomalu jde a pak si všimne, že se něco mihlo před nimi. ‘Co to bylo,‘ pomyslí si.
Mito dále vše ignoruje a hraje uraženou.
Suzuya jde pomalu dále a pak si všimne nějakého pokémona, který si lehnul na větší kámen a oba je sledoval. Suzuya vezme svůj Pokédex a následně zjistí, že se jedná o Umbreona. ‘Takže Umbreon, že bychom se ho pokusili chytit,‘ pomyslí si Suzuya a dále ho sleduje.
Mito sedí na Suzuyově rameni a dívá se na Umbreona.
Umbreon po chvíli zvedne hlavu a trochu otráveně zívne.
Suzuya jen překvapeně zamrká. ‘Heh, co to jako bylo,‘ pomyslí si.
„Ahoj,“ řekne mu Mito.
Umbreon se trochu pousměje. „Vypadáte, jako kdybyste se tady ztratili,“ řekne Umbreon.
„Uhm, ani ne, jen prostě procházíme,“ řekne mu Suzuya.
Mito se jen pousměje a dále se na Umbreona dívá.
Umbreon se zvedne a začne obcházet kolem Suzuyi. „Jsi zajímavý, většina lidí se tomuto místu vyhýbá obloukem,“ řekne Umbreon.
„No vidíš to, asi nejsem jako obyčejní lidi,“ řekne Suzuya a trochu se pousměje.
„Ne ty jsi strašidelný a na toto místo se hodíš,“ řekne Mito.
Umbreon se trochu pousměje při slovech Mito. „Hlavně nejsi jako někteří, kteří by se mnou hned chtěli bojovat,“ řekne Umbreon a na chvíli se odmlčí. „Ne, že bych nechtěl s nimi bojovat, ale občas to jejich Pokémoni jsou až moc slabí,“ řekne Umbreon.
Suzuya poslouchá Umbreona. „Nemám důvod s tebou bojovat, když jsi na mě nezaútočil a mluvíš se mnou,“ odpoví mu Suzuya. „Slabí? Ne vždy záleží na síle, občas musíš mít nějakou taktiku nebo plán, jak bojovat, pokud do toho jdeš bezhlavě, tak je to k ničemu,“ poví Suzuya naprosto vážně.
Mito jen překvapeně zamrká očima. ‘Suzuya je najednou nějaký vážný,‘ pomyslí si Mito.
Umbreon si klidně poslechne Suzuyu a pak chvíli mlčí. „To máš pravdu,“ řekne jen. „Co je tvým cílem jako trenér pokémonů,“ zeptá se celkem zvědavě Umbreon.
„Mým cílem,“ zeptá se ho trochu zaraženě Suzuya.
„Přesně tak. Proč chytáš Pokémony? Chceš nás jen jako nástroje na souboje, jako většin trenérů, jen takoví se sem většinou vypraví,“ zeptá se Umbreon.
Suzuya se opře o strom a trochu se zasměje. „To opravdu ne. Snažím se mít v Pokémonech, kteří jsou se mnou i přátele a chci s nimi vycházet a dělat, co je baví,“ odpoví Suzuya.
Umbreon si vyslechne Suzuyu. „Zajímavé, za tu dobu, co jsem tady jsem ještě nikoho takového nepotkal,“ řekne Umbreon naprosto vážně.
Mito jen překvapeně zamrká, protože jí slova Umbreona celkem překvapily.
Suzuya se jen dívá na Umbreona. ‘Zajímavé, nemyslel jsem si, že bych tady takového Pokémona mohl potkat,‘ pomyslí si Juuzou. „Ty asi moc lidi nemáš rád, viď,“ řekne Suzuya Umbreonovi.
Umbreon jen nesouhlasně kývne hlavou a ještě mávne ocasem. „Ne, tak to není,“ řekne Umbreon a poté pokračuje. „Lidi mi nevadí nebo spíše mám je i rád, ale nenašel se nikdo, koho bych bral za někoho lepšího, zatím každý, kdo jen přišel, tak mě buď to ignorovat a šel dál nebo jak jsem řekl předtím, tak mě chtěl hned chytat,“ odpoví Umbreon.
Mito jen poslouchá a nehodlá se do jejich rozhoru raději nějak zapojovat.
Suzuya si vyslechne Umbreona a pak si jen povzdechne. „Je to otrava co, když někdo přijde a hned tě chce chytit, viď,“ řekne Suzuya. Jak tak mluví s Umbreonem, tak mu najednou něco dojde. „Mimochodem, já jsem Suzuya,“ představí se Umbreonovi.
„Jo to jo,“ řekne souhlasně Umbreon. To, že se mu Suzuya představil ho celkem zaskočilo. „Vím, že se budu opakovat, ale jsi opravdu jiný než ostatní, Suzuyo, ještě nikdy se mi nikdo nepředstavil,“ řekne Umbreon.
2/2
OdpovědětVymazat„No, nevím jak ostatní, ale když se s někým bavím, tak je celkem normální se představit nebo ne,“ řekne Suzuya.
„Nejspíše ano,“ řekne Umbreon.
Suzuya se jen trochu usměje, protože je rád, že Umbreon neutekl a že se spolu baví.
Umbreon se po chvíli zvedne a začne se rozhlížet okolo. Po chvíli mu hlady zakručí v břichu, ale okolo není nic k snědku.
Suzuya sundá ze zad batoh a následně se v něm začne hrabat. Po chvíli z něj vytáhne tabulku čokolády a ruku natáhne směrem k Umbreonovi. „Dej si,“ řekne Suzuya.
Mito se jen mlčky dívá a je celkem zvědavá, co se bude dít.
Umbreon se mlčky chvíli dívá na čokoládu, ale nakonec hlad je větší, a tak si jí opatrně vezme a pustí se do ní.
Suzuya se jen pousměje a sleduje Umbreona.
Umbreon po chvíli dojí a dívá se na Suzuyu. „Díky,“ řekne jen.
„Nemáš zač, jsem rád, že jsem ti mohl pomoct,“ odpoví Suzuya.
„Pokud chcete, tak vás odtud vyvedu, abyste se zase neztratili,“ navrhne Umbreon.
„To by bylo fajn,“ řekne Mito.
Suzuya se jen trochu pousměje. „Tak jo, díky, Umbreone,“ řekne Suzuya.
„V pohodě Suzuya, to bych spíše já měl děkovat,“ řekne Umbreon.
Suzuya se jen pousměje a pak se podívá na Mito. ‘Dneska je nějaká moc tichá,‘ pomyslí si.
„Tak co, jdete,“ zeptá se Umbreon, poté co ujde pár kroků.
„Jo, jasně jdeme,“ řekne Suzuya a rozejde se za Umbreonem.
Umbreon jde celkem pomalu, aby se náhodou v tom temném lese neztratil Suzuyovi z dohledu.
Suzuya jde za Umbreonem a čím dál tím více ho zajímá jedna otázka. „Umbreone? Tebe nikdy nelákalo se podívat někde mimo tento les? Nebo třeba možnost bojovat s mnohem silnějšími Pokémony,“ zeptá se Suzuya.
Umbreon se na chvíli zastaví a přemýšlí nad slovy Suzuyi. „Víš, celkem rád bych se podíval do světa a rád bojovat proti silným Pokémonům, ale sám.. Jak Suzuyo? A nikdo s kým bych šel se nenašel,“ řekne Umbreon Suzuyovi.
Suzuya si vyslechne Umbreona a pak si v duchu povzdechne. ‘Teď máš šanci se někde dostat,‘ pomyslí si Suzuya.
Mito bylo pomalu jasné, že by si Suzuya moc rád Umbreona vzal s sebou, ale nevěděla, jestli bude i on chtít jít.
„Už se pomalu blížíme ke konci lesa, snad už se tady neztratíš znovu, až se sem vydáš,“ řekne Umbreon Suzuyovi.
Suzuya si vyslechne Umbreona. „Děkujeme Umbreone za pomoc,“ řekne Suzuya a usměje se na něj.
Umbreon pokračuje v cestě ještě nějakou chvíli. Než vyjdou z temného lesa. „Tak jsme tady. Díky za jídlo,“ řekne mile Umbreon.
„Opravdu nemáš za co,“ odpoví mu Suzuya. Suzuya se následně sehne k Umbreonovi a sundá si rukavici, aby ho mohl pohladit po hlavě.
Umbreon chce první ucuknout, ale nakonec se nechá pohladit.
Suzuya se jen usměje. „Pokud bys chtěl jít s námi, tak můžeš, ale rozhodnutí je na tobě,“ řekne Suzuya. Následně vytáhne Luxury ball a položí ho před Umbreona a čeká, jak se rozhodne.
Umbreon – čokoláda
Umbreon ti moc rád pomohl, ale má pokémony, pro které je důležitý. Utekl zpátky do lesa.
VymazatPřemluvení se nezdařilo.
1. Umbreon
OdpovědětVymazat2. Mito – Mudkip (chytání přátelstvím)
3. Luxury ball
1/2
Už je to nějakou dobu, co se Suzuya pokusil chytit Umbreona, ale nevyšlo to, takže se rozhodl, že by se o to mohl pokus znovu, a tak se vydal do temného lesa. Mito byla na jeho rameni a rozhlížela se okolo.
„Proč jsme zase tady, tady se mi moc nelíbí,“ řekne Mito.
„Ale no tak Mito neboj se,“ řekne Suzuya Mudkip.
„Tobě se tady líbí, k tobě se to místo i hodí, ale mě se tu fakt moc nelíbí,“ zopakuje Mudkip.
Suzuya se jen zasměje a pokračuje v cestě.
Mito si jen smutně povzdechne a pak už raději mlčí.
Je pozdě odpoledne, ale slunce ještě trochu svítí, ale i tak je v lese už celkem tma. Suzuya jde pomalu dále a dívá se po okolí.
„Výjimečně bych byla raději ve svém Pokéballu,“ řekne potichu Mito.
„Opravdu se neboj, nic se nestane,“ řekne jí ještě jednou Suzuya.
Najedou před nimi zašustí keř.
Suzuya se tam pomalu vydá, abych Pokémona nevystrašil.
Za keřem se Purrion, ale ten jak se tam Suzuya přiblíží, tak uteče.
Suzuya jen sleduje Pokémona, který rychle utekl.
„Co to bylo,“ zeptá se jen Mito.
„Ale to nic, neboj Mito,“ řekne Suzuya Mudkip a jdou dále.
Mito si jen povzdechne a dívá se okolo.
Suzuya jde dále a dívá se okolo, jestli tam někoho neobjeví.
Jak tak dále jsou, tak se po nějaké době před nimi objeví Umbreon, který vydal celkem unaveně a jako kdyby po boji.
Suzuya se zastavil kousek před ním a prohlížel si ho.
Mito seskočila ze Suzuyova ramena a poté se pomalu rozešla směrem k Umbreonovi.
Umbreon si začal prohlížet ty dva. „Kdo jste, chcete mi ublížit,“ zeptá se Umbreon roztřeseným hlasem.
Suzuya jen trochu překvapeně zamrkal. „Ne, nic takového nemáme v plánu,“ řekne Suzuya Umbreonovi.
Mito se zastaví kousek před Pokémonem. „Ne, nemáme v plánu ti ublížit, rádi bychom ti pomohli,“ řekne Mito.
„Pomohli a to jako proč,“ zeptá se Umbreon, i když na něm bylo vidět, že je zraněný.
„Protože vypadáš, že jsi zraněný,“ řekne Suzuya Umbreonovi.
„Přesně tak, nevypadáš moc dobře,“ řekne souhlasně Mito.
„Jsem v pohodě, nemusíte se o mě starat,“ řekne Umbreon a následně se chce rozejít pryč, ale po několik krocích skončí na zemi.
Suzuya si jen povzdechne a rozejde se za ním. „Ale no tak, vidím to, že to s tebou není moc dobré,“ řekne Juuzou.
Mito je souhlasně pokývá hlavou.
Umbreon jen začne cenit zuby. „Nepřibližujte se ke mně,“ řekne Pokémon.
Suzuya se zastaví kousek před ním a dívá se na něj.
Mito se pomalu rozejde směrem k Umbreonovi a zastaví se vedle Suzuyi.
Umbreon se na ně nechápavě dívá. „Proč tady jste? Běžte pryč,“ řekne Pokémon a dále leží na zemi.
„Umbreone, neber si to špatně, ale chceme ti opravdu pomoct,“ řekne Suzuya Umbreonovi.
Mito jen souhlasně kývne hlavou.
Umbreon přestane cenit zuby, ale začne mu kručet v břichu.
„Ale někdy tady má hlad,“ řekne Suzuya a pak začne hrabat v batohu. Následně z něj vytáhne čokoládu a položí jí před Umbreona.
Mito je jen sleduje a čeká, co se bude dít.
Umbreon se nějakou chvíli na čokoládu nedůvěryhodně dívá, ale pak se nakonec rozhodne, že jí sní, protože má celkem hlad.
Když se Umbreon pustí do čokolády, tak se Suzuya jen usměje. „No vidíš to, nechci ti nic udělat a ani Mito ne,“ řekne mu Juuzou.
„Přesně tak, říkáme to celou dobu,“ řekne Mito.
„Hmm, vypadá to tak, ale pořád nechápu, proč mi pomáháte,“ řekne Umbreon.
„Protože ti chceme pomoct, možná by bylo fajn, kdybychom tě vzali s sebou a podívali by se n tebe v Pokémonním středisku,“ řekne Suzuya Umbreonovi.
„Tohle se mi moc nelíbí,“ řekne Umbreon a dále leží na zemi.
Suzuya si jen povzdechne. „Nevím, jak jinak bych ti mohl pomoct,“ řekne Suzuya a podívá se na Mito.
Mito sedí vedle Suzuyi. „Sice vypadá děsivě, ale je hodný, opravdu to chce pomoct,“ poví Mito.
Umbreon si pořádně prohlédne Suzuyu. „Mě se celkem líbí, nevypadá strašidelně,“ poví Pokémon.
Suzuya se pousměje. „Díky, vidíš Mito, nevypadám strašidelně,“ řekne Suzuya a pak se podívá na Umbreona.
Mito si jen povzdechne a raději nic neřekne.
„Nemáš zač, náhodou vypadáš jinak než ostatní trenéři, které jsem potkal, vypadá zajímavě,“ řekne Umbreon.
2/2
Vymazat„Tak to mě těší a taky jsi mě překvapil,“ řekne Suzuya Umbreonovi.
Mito jen překvapeně zamrká a dále se dívá na ty dva. ‘Vypadá to, že si padli do oka,‘ proletí jí hlavou.
„Překvapil,“ řekne překvapeně Umbreon.
„Přesně tak, víš celkem se mi líbíš a byl bych rád, kdyby ses potom přidal k nám přidal do týmu,“ poví Suzuya Umbreonovi.
Mito se jen trochu pousměje. ‘Bylo mi to jasné,‘ pomyslí si Mito.
„Přidat se k vám do týmu? Co bych z toho měl,“ zeptá se Pokémon.
„Co by jsi z toho měl,“ zopakuje celkem zamyšleně Suzuya. „Tak třeba by jsi potkal nové přátele, poznal by jsi nové místa, měl by jsi jídlo, kdy by jsi chtěl aniž by jsi ho musel někde hledat nebo lovit, mohl by jsi si měřit síly s jinými pokémony,“ poví Suzuya Umbreonovi, určitě by toho bylo ještě více, ale zrovna Suzuyu nic dalšího nenapadlo.
„Přesně tak,“ řekne souhlasně Mito.
Umbreon si vyslechne Suzuyu a pak se zamyslí. „Hmm, nevím, budu o tom muset ještě popřemýšlet,“ řekne Umbreon.
„Dobře,“ řekne Suzuya a pak se podívá na Mito. „Copak Mito, že jsi tak zticha,“ zeptá se Suzuya Mudkip.
„Ale nic, jen vás sleduju, nemám moc co k tomu říct,“ řekne Mito.
Umbreon zvedne hlavu a podívá se na Mito. „Myslím, že mě se bát nemusíš, já tě nesežeru,“ řekne Pokémon.
Suzuya poslouchá ty dva a pak se trochu pousměje. „To je Mito ráda, viď Mito,“ řekne Suzuya.
„Uhm, to jo,“ odpoví Mito na slova Suzuyi.
Následně Suzuya z batohu vytáhne Luxury ball a položí ho před Pokémona. „Takže Umbreone, jak jsi se rozhodl,“ zeptá se Juuzou.
Umbreon – 1x čokoláda
Umbreon se nechal přemluvit. Skočil do kuličky a tam taky zůstal.
VymazatGratuluji, chytil jsi Umbreona!
1. Chytání/přemlouvání Feebase
OdpovědětVymazat2. Přítomni budou všichni, ale aktivně se bude účastnit Misdreavus a Aurora
3. Po malé a krátké zastávce v survival shopu jsem se vydala do lesa. A došla jsem až do části lesa, kde skrze listí ani neprošlo světlo, ale pořád tu bylo hezky, jen se mi šlo maličko húře. Bylo tu ale krásné jezírko, nebo rybníček a taky nějací divocí pokémoni. Některé odvážnější a přátelské jsem pozdravila zamáváním. Purrloin, co se vyhříval na kameni, mi zamával ocasem a taky Umbreon na mě kývl. I když tu bylo tak temně, bylo to něco jiného, než co jsem viděla doteď. A taktéž jsem si tohle místo vybrala pro další dúvod. Zde, kde je tak příjemné přítmí, je podle mého ideální místo na to, aby se Feny, Aurora, Tubby a Musashi seznámili s novými pokémony v našem týmu. A oba noví pokémoni jsou duchové, takže… Snad jsem vybrala zprávně. Napřed jsem vypustila z pokébalu Fenyho, poté Tubbyho, Musashiho a nakonec Auroru. Musashi byl pořád smutný a naštvaný z těch týmových zápasú a tak jsem mu ihned věnovala vřelé objetí. To mu alespoň trochu pomohlo. „Jak jsme mohli takhle prohrát?“ Povzdechl si v mém objetí. „Trenéři měli tyhle pokémony mnohem déle, než já vás. Měli mnohem více času na trénink, aby byli silní… ale síla není všechno. Každý silák se dá nějak přechytračit. A je dúležité si uvědomit, že máš jiné přednosti, než měli oni, víš?“ Usmála jsem se na něj a dala mu polibek na čelo. „Bude to v pořádku, uvidíš, ano? Jen… se nevzdávej. Budeme trénovat a budeš jednou tak silný jak byli oni. Nezapomeň na to, že tě budu mít ráda vždycky, ano? Ať už budeš silný jako oni, nebo si vybereš jinou cestu, ano? Jen zústaň sám sebou.“ „A budu moct vystupovat?“ „Zajisté. Pokud si to sám přeješ, mým úkolem je, tě podpořit ve tvém snu.“ Pohladila jsem ho po zádech a pak jsem mu upravila šálu. Aurora k nám přišla a usmála se na Musashiho. „Nesmutni prosím… Dělali jsme co jsme mohli. A… vydali jsme ze sebe to nejlepší.“ Usmála jsem se a pohladila jsem Auroru po krku. „Přesně tak. A já jsem na vás pyšná.“ Pak jsme se já, Feny, Musasi a Aurora skupinově objali. Tubby stál a usmíval se lehce opodál. „No a… Ráda bych vám představila nové kamarády.“ „Nové kamarády?“ „Ano. Do týmu přibyli dva noví pokémoni. A doufám, že se spolu hezky zkamarádíte.“ Usmála jsem se. „To znamená, že nás už nechceš?“ „Cože? Ne ne Musashi. Pro mě jste pořád nejlepší přátelé. Ale nebude zajímavé potkat někoho nového? Někoho jiného? Jen… To zkus.“ Na to mi už jen přikývl a já vypustila napřed Pumpkaboo a pak Misdreavus. Obě se trochu zmateně rozhlíželi a já se jen hezky usmívala. „Ahojky.“ Pozdravila jsem je a tak upřímili svou pozornost na mě. „Ahojky. Jsem Hotaru.“ Řekla jsem a pak jsem se maličko předklonila. „A tohle je Feny, Musashi, Tubby a Aurora.“ Usmívala jsem se. „Ahojky!“ Misdreavus přiletěla blíže a všechny si chtěla prohlížet. „Já jsem Misdreavus!“ Představila se a obdivně hleděla na šálu Musashiho. Moc se jí líbila. „Kde jsi tohle našel?“ „Um… Dali mi to.“ „V salónku.“ Doplnila jsem Musashiho. „Pokud chceš, někdy tam zajdeme a možná ti taky něco hezkého dají. I Aurora má.“ Otočila se na Auroru, která maličko zacouvala a Misdreavus udiveně koukala na krásnou třpytivou korunku. „Ta se mi moc líbí.“ Usmála se a dívala se chvilku na Auroru a Aurora se koukala na ní. Uf, Misdreavus je milá, takže… s ní problém není. Pumpkaboo… je trochu něco jiného. Poskakovala všude kolem a dělala wee. „Pumpkaboo?“ Oslovila jsem jí. Zastavila se a otočila se na mě. „Pumkaboo hodná.“ Usmála jsem se. Mluví o sobě ve třetí osobě? To je roztomilé. „To víš, že je Pumpkaboo hodná. A nechtěla by se Pumpkaboo seznámit s novými kamarády?“ Rozzářili se jí očka. „Kamarády? Kamarády Pumpkaboo strašit nebude! Pumpkaboo ráda kamarády. Umí si kamarád Pumkaboo hrát? Pumpkaboo moc ráda.“ Znovu poskakovala.
Byla přímo nadšená, že múže mít kamarády. Musashi a Feny k ní přišli a Musashi začal taktéž trochu poskakovat. Pumpkaboo se mu líbila. „Je roztomilá. Necháme si jí?“ Podíval se na mě s úsměvem. „To víš že ano.“ Musela jsem se začít smát. Tahle reakce se mi moc líbila. „Mluví docela legračně.“ Usmál se Feny a pak ho něco napadlo. „Mohu Pumpkaboo ukázat svúj Ember?“ „Um… Tady se to moc nehodí Feny. Spíše… Jen jí ukaž oheň na tvé paličce. I to se jí bude podle mého moc líbit.“ Usmála jsem se a Feny vytáhl svou paličku. Trochu se chtěl předvádět a tak s ní točil jako nějaká mažoretka a nakonec jí chytl, mávl s ní a na jejím konci se zapálil hezký plamínek. „Jé!“ Zvolala Pumpkaboo a začala hra, kdy Feny utíkal, Pumpkaboo se hodila za plamínkem a Musashi utíkal za Pumpkaboo. Byla to zábava pozorovat. Misdreavus se zase maličko uklidnila a ustoupila od Aurory a přišla ke mně. „Co je tohle?“ Ukázala na múj batoh, kde byli kytary a prut. „Tohle?“ Složila jsem batoh a ukazovala jsem jí. „Tohle jsou hudební nástroje a tohle je prut. Používá se na chytání vodních pokémonú.“ „To všechno udělali lidé?“ „Ano.“ „Já chci vědět o lidech všechno!“ Řekla Misdreavus a obletěla mě kolem dokola. „Lidé jsou hrozně zajímaví! Mají tolik rúzných věcí a hlavně třpytivých i sladkých.“ Rozplývala se. Tenhle její zvědavý zájem se mi líbil. Chtěla se naučit o lidech. No, to není nic, s čím bych pomoct nemohla, no ne? „Určitě někdy budeme ve městě a ty se mě pak múžeš ptát na vše, co jen budeš sama chtít.“ „Opravdu?“ Přikývla jsem. „Jupí!“ Zaradovala se. „A ukážeš, mi, jak se tohle používá?“ Ukázala na prut. „Mohu. Ale pochybuji, že se povede chytnout pokémona. Nikdy jsem to nedělala.“ Vzala jsem prut, sedla si k vodě, zamávala jsem prutem a nahodila jsem pláváček. „A co teď? A co teď?“ „Čekáme.“ „Čekáme?“ Přikývla jsem. „Vím, že… při rybaření je třeba hlavně trpělivost a čekání.“ Aurora přišla k nám a usmála se. „A taky ticho.“ Pak podešla trochu více k vodě a koukala se na hladinu. Její hříva krásně plála a zářila v tomhle šeru, stejně jako Fenyho plamen. Zářili tak jasně že přilákalo pokémony, co se chtěli kouknout blíže. Purrloin, Stunky a taky.. vodního pokémona z rybníčku, který se chytl. Tolik mě to překvapilo, že jsem jaksi instinktivně trhla prutem a na břeh takhle vyhodila Magicarpa na břeh. Chvilku jsem na něj koukala a pak jsem rychle odložila prut, vzala Magicarpa a vrátila ho do vody. „Moc se omlouvám. Nechtěla jsem…“ Ani mě nenechal domluvit. „To víš, že se omlouváš! Co to má jako znamenat, takhle se mnou házet, hmm? To se dělá?!“ Uraženě na mě šplechl trochu vody a pak odplaval. „Heh… tohle se nevyvedlo…“ „Zkus to ještě jednou, prosím.“ Řekla Misdreavus a já se usmála. „Tak jo. Zkusím to ještě jednou.“ Přikývla jsem a vrátila jsem se na místo, kde jsem předtím seděla. „Nedáš tam nějakou návnadu?“ „Já tu nejsem, abych chytala pokémony, ale… ale mohu tam něco dát, když chceš.“ Ze zemi jsem vzala nějaký lístek a nahodila jsem tedy opět prut. Tentokrát to trvalo o něco déle, než něco zabralo a plaváček se potopil. Teď jsem zatáhla prutem mnohem jemněji, protože jsem tomu pokémonovi nechtěla ublížit. Když už byl na hladině, vzala jsem pokédex, protože jeď jsem si nebyla jistá, o jakého pokémona se vlastně jedná. A pokédex mi to prozradil Feebas. „On je ale ošklivý…“ Řekla Misdreavus a já se zarazila. „Misdreavus! Tohle se neříká.“ Feebas si povzdechl. „To nic. Má pravdu.“ Pak se ale pousmál. „Ty jsi… Feebas, viď?“ Přikývl.
Vymazat„Těší mě, jsem Hotaru. A omlouvám se, že jsem tě vyrušovala.“ „To nic. I tak nemám co moc na práci.“ Minimálně byl milejší, než Magicarp… „Co to tady děláte?“ Zeptal se nás a sedla jsem si. „No, púvodně jsme sem přišli, aby se všichni navzájem seznámili. Pumpkaboo a tady Misdreavus se k nám přidali teprve nedávno, víš?“ „Proč jste se přidali k lidem?“ Zeptal se Feebas a podíval se na Misdreavus. „No… Zaujímá mě lidstvo. A Hotaru je příležitost, jak zjistit co nejvíc. Skamarádili jsme se v lese a je mi s ní dobře.“ „A ty?“ Obrátil se na Auroru. „Já… Přemluvila mě… Líbilo se mi, jak byla milá a jak se mi snažila dodat sebedůvěru no a… tak…“ „Oh…“ „Copak?“ Zeptala jsem se Feebase. „No já.. Je tady celkem nuda, víte? No a…“ „Chceš zažít nějaké dobrodružství?“ „Ano. Chci zesílit, chci poznat svět a zažít dobrodružství!“ Usmál se Feebas. „Ale nechci se nijak vázat, nebo být na někom závislý.“ „Hmm… To je pak ale složité.“ Zamyslela jsem se. „No… Nikdo tě nenutí se nějak vázat.“ Řekla Aurora. „Hotaru nás nikdy do ničeho nenutila. Vždy se nás zeptala, zda něco chceme, nebo nechceme…“ „To je pravda. I mě se ptala, zda se vúbec chci přidat a nenutila mě.“ Přitakala Misdreavus. „No tak, holky.“ Pousmála jsem se. „Nechvalte mě.“ Maličko jsem se začervenala. Pak jsem si ale všimla, jak Pumpkaboo vzala Fenymu klacík a začala s ním utíkat. „Ajeje…“ Postavila jsem se a rozeběhla jsem se k nim. „Pumpkaboo!“ Zavolala jsem. Ona se zastavila, když jsem na ní zavolala a dívala se na mě. Feny k ní doběhl a chtěl si svúj klacík vzít zpět. „Pusť to..“ Řekl a začala tahanice. „Co se to tady děje?“ „Pumpkaboo chce světýlko… Pumpkaboo… moje!“ Zamumlala Pumpkaboo. „Ne. Tenhle klacík je múj.“
VymazatŘekl Feny a dál se tahali. „Ale ale.“ Oddělila jsem je od sebe a Pumpkaboo držela klacík. „Pumpkaboo, chceš mít kamarády, viď?“ Přikývnutím potvrdila. „A nechceš, aby byli na tebe naštvaní, nebo smutní…“ Pokroutila hlavičkou. „A proto bys k nim měla být milá a nebrat jiným jejich věci.“ „Pumpkaboo nevzala. Pumpkaboo chce hrát..“ „Já vím maličká, ale co kdyby jste spolu raději našli nějaký nový, hezký klacík pro tebe a ty bys tenhle Fenymu vrátila?“ „Pumpkaboo a Feny pak kamarád?“ „Feny?“ „A-ano… pak to bude v pořádku.“ Řekl smutně a po chvilce, když si Pumpkaboo uvědomovala, že nechce, aby její kamarád byl smutný, vrátila klacík Fenymu a obtřela se o něj. „Pumpkaboo chce kamarády..“ Feny se pak usmál a pohladil jí. „Chceš klacík, jako mám i já?“ Pumpkaboo nadšeně přikyvovala. Musashi najednou přiběhl. „Hele, my nehrajem už na schovávanou?“ „Pumpkaboo hrát!“ Zvolala a spolu si šli znovu hrát v téhle tmě na schovávanou a já se mohla vrátit k jezírku, kde se Aurora, Feebas i Misdreavus bavili. „Hotaru, Hotaru!“ Misdreavus volala. „Feebas se ptá, zda máš nějaké dobroty. I já bych si něco dala.“ Řekla a já otevřela batoh. „Hmm… Mám tu nějaké sladké, pak bobule no a koláč…“ „Koláč?“ Rozzářil se Feebas. „Bobule?“ Přidala se nadšeně Misdreavus. „Chci!“ Doplnila a já se maličko zarazila. „Víš Misdreavus, neříká se, že chceš, ale že si prosíš.“ „Proč?“ „Je to mnohem zdvořilejší a zní to míň… lakomě.“ „Oh… Tak.. prosím si bobule?“ Zeptala se, protože nevěděla, zda to řekla zprávně a já s úsměvem přikývla. „Přesně tak. Jsi šikovná.“ Pochválila jsem jí a dala jsem jí první berry co jsem vzala do ruky. „Mňam.“ Usmála se Misdreavus. „A tohle… pro tebe.“ Nabídla jsem Feebasovi koláč s pomeg berry. Hned se do něj s chutí pustil. „Je slaďoučký.“ Usmíval se. „Jsem ráda, že ti chutná.“ Vydechla jsem. „Je tady hezky…“ Aurora přikývla a usmívala se. Byla jsem na ní tak moc pyšná. Kolem bylo více pokémonú a ona… ona to vydržela. Ale cítila jsem, že už je čas vrátit se. „No.. a my se teď vydáme na cestu.“ „Kam zamíříme?“ Zeptala se Misdreavus. „Možná do akvaparku. Tam bychom si mohli spolu odpočinout.“ „Akvapark? To zní skvěle!“ Zvolala Misdreavus. „Zní to hezky.“ Řekl Feebas, co dojedl koláč. „Chtěl bych ho někdy vidět…“ Zamumlal a já se pousmála. „Tak… se k nám přidej.“ Navrhla Misdreavus. „Já bych proti tomu určitě nic neměla.“ Usmála jsem se na Feebase. „Ráda bych ti ukázala svět a zažila dobrodružství.“ Řekla jsem mu. „Ale je to jen na tobě.“
VymazatFeebas se nechal přemluvit. Gratuluji, chytila jsi Feebase!
Vymazat//Nezapomeň zmínit pokéball.
//omlouvám se za to. Obyčejný pokébal. (A není to pro to, že si napsala, že už ho mám, ale i tak bych ho chytala normálním, protože jsem spoléhala na koláč tak trochu.... hehe....)
Vymazat//Samozřejmě.
Vymazat