neděle 29. prosince 2019

Hotaru's Snorunt

Image result for snorunt bulbapedia"
Snorunt
Pohlaví: Samička
Typ: Ice
Level: 5
Růst: Středně pomalu
Získání: Dáreček od Ježíška 2019
Sehranost s trenérem: 0% / Zkušenosti v zápasech: 0%
Štěstí: 0% / Láska k trenérovi: 0%
Povaha:
Snorunt je velmi bojácný a snadno vystrašený pokémon. Kvůli tomu, že je vlastně bezmocná a neumí se bránit, vždy před něčím utíká a schovává se. Díky tomu si vybudovala dobrý čich proti nebezpečí a dokáže vycítit hrozbu velmi snadno.
Není nic, čeho se by se nebála.
Útoky:
Ice - Powder Snow
Další vývin:
SnoruntLevel Glalie
                             Froslass

28 komentářů:

  1. Po tom, co se náš tým trochu spřeházel, rozhodla jsem se seznámit se s novým pokémonem, kterého jsem si přála od samotného Arceuse. Nijaký pokémon jinak se mnou nebyl. Chtěla jsem to udělat osobní. Když jsem jí vyvolala, sedla jsem si na zem, abych nebyla moc vysoká a usmála jsem se přívětivě. "Ahojky maličká."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aniž by tě Snorunt vyslechla, v momentě, kdy se ocitla mimo pokéball, začala od tebe utíkat směrem pryč.

      Vymazat
    2. "Ne, Snorunt, počkej..." Tohle mě překvapilo, ale... ale měla jsem pocit, že běžet za ní by bylo mnohem horší, než zústat na mistě. Tak jsem raději seděla. Viděla jsem, jak zastavila a otočila se na mě. V její bezpečné vzdálenosti... "Snorunt... mě se nemusíš bát..." Věděla jsem, že někteří se mě polekají, ale netušila jsem, že jsem až takhle děsivá.

      Vymazat
    3. Snorunt se zahrabala do země a nereagovala na nic z toho, co jsi říkala.

      Vymazat
    4. Zamyslela jsem se, jak bych jí mohla přesvědčit, že se mě nemusí bát a nic lepšího než písnička mě nenapadla. Chtěla jsem jí ukázat, že se mě opravdu bát nemusí. "Mohu něco slíbit. Něco naplánovat... Mohu něco zmněnit, mohu vzepřít se. Mohu se i snažit, pokud však pochopím, mohu zmněnit vše..." Maličko jsem se podešla blíže k ní. "Múžeš vše zmněnit... vše na správnost dát. Udělat vše lepší, netřeba bojovat. Stačí se jen stažit, nečekej a začni hned. Protože ty... múžeš zmněnit vše." Doufala jsem, že by se jí ta píseň mohla aspon trochu líbit.

      Vymazat
    5. Snorunt vypískla, když jsi začala zpívat. Přitáhla si své cosi hlavě blíž k sobě. Pravděpodobně neslyšela žádná slova, ale všechno vnímala jako hluk - neznámé zvuky, které ji děsily. A tak se začala do země vrtat ještě víc.

      Vymazat
    6. Tohle dopadlo ještě húře, než jsem si představila. Bála se... A tak jsem zústala tiše. Tohle bylo opravdu špatné... Jen ji více a více děsím.A kdybych se jí pokusila vytáhnout, bylo by to jen horší. Tak jsem se teda uchýlila k jiné možnosti. Pomalu jsem si lehla do trávy a zavřela oči. Možná to potrvá, ale tohle jí možná právě pomúže osmělit se.

      Vymazat
    7. Když jsi konečně přestala dělat cokoliv, Snorunt si konečně připadala bezpečněji. Jakožto někoho, koho naprosto všechno děsí, nic bylo naprosto ideální. Jakmile sis lehla a tím pádem nepůsobila nebezpečně, vrátila se Snorunt k dělání svých obvyklých věcí - pokusila se sbírat klacky.

      Vymazat
    8. Pozorovala jsem jí co dělá. Zbírá klacíky? Zajímavé. Když se nedívala, potichu jsem si sedla a klacíky kolem mě jsem dala na urovnanou hromádku a lehla jsem si od ní dále, abych tak bylo pořád od ní s odstupem. Takového ustrašeného pokémona jsem nikdy nepoznala, proto jsem si nebyla jistá co dělat.

      Vymazat
    9. Při pohledu na urovnanou hromádku klacíků, vypadala na chvíli zmateně. Pak však přistoupila a snažila se hromádku sesbírat - naneštěstí neměla dostatečně mnoho místa v náruči.

      Vymazat
    10. "Mohla bych ti pomoct?" Zeptala jsem se opravdu tichým hláskem, abych jí znovu tak nepolekala. Hodně mě i zajímalo, co vlastně chce s těmi klacíky udělat.

      Vymazat
    11. Snorunt sebou trhla, když jsi na ni promluvila. Cosi vypískla a jelikož velmi panicky, nebylo jí rozumět. Vyhodila klacíky do vzduchu a běžela pryč. Tentokrát se však zahrabala do země jen z poloviny a obličejem k tobě. Pak předstírala, že je houba, ale začínala ti věnovat pozornost, byť spíše z ostražitosti než ze zvědavosti.

      Vymazat
  2. Zústala jsem chvilku jen tak, než jsem opět peomluvila. "Já ti nechci ublížit.... doopravdy." Zústala jsem na místě, abych jí ukázala svúj pacifizmus. Bojí se... zjevně všeho, pohyb a koukání na ní by její strach zvětšil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokémon nijak zvlášť na tvá slova nereagoval. Zachoval si vzdálenost, pak se posadil a začal si stahovat čepičku k tělu - možná jí byla zima.

      Vymazat
    2. Cítila jsem i já, jak se vzduch kolem ochlazoval. Proto jsem neváhala a vzala šálu, co jsem měla z centra, které mi jí propújčilo a dala jsem jí kus od sebe. Pak jsem zadkem šoupla o kus dál aby se kvúli mě nebála k šále přijít a dívala jsem se kamsi do stromú, zatím co jsem jí pozorovala jen koutkem oka.

      Vymazat
    3. Když jsi šálu sestavovala na své místo, dělala, že tě neviděla. Velmi se jí to dařilo, vzhledem k tomu, že nepotřebovala jako Snorunt mrkat. Když ses však oddálila, rozeběhla se k šále a místo toho, aby si ji vzala, schovala se do ní jako do domečku.

      Vymazat
    4. Musela jsem se maličko a tlumeně zasmát. I když si to neuvědomovala, byla neuvěřitelně roztomilá. Když se takhle schovala, trochu jsem jí pozorovala. Byla opravdu velmi zajímavý pokémon. A i když jsem jen amatérská koordinátorka, pořád se jí mohu pokusit pomoci v překonání jejího strachu, ať už se bojí čehokoliv. "Bojíš se mě?" Zeptala jsem se.

      Vymazat
    5. Snorunt se tvářila, že tě neslyšela. Dokonce se obrátila hlavou dovnitř do šály, takže připomínala jen kousek čehosi v šále. To ti však dalo šanci se k ní přiblížit, samozřejmě pokud bys chtěla.

      Vymazat
    6. Nevěděla jsem přesně určit odpověď a rozhodla jsem se maličko se přiblížit, ale jen asi o nějaký púl metr. Nechci, aby se opět vyděsila a utekla ode mě pryč. "Nechci aby jsi se mě bála... Já jen chci být tvá kamarádka.."

      Vymazat
    7. Tentokrát Snorunt zůstala přesně tak, jak byla. "Co oči nevidí... AHH!" křikla a vystřelila z šály. "T-tmaaaaa!" zavolala.

      Vymazat
    8. Tma? Dobře, píšu si. Bojí se tmy... "To nic Snorunt, to nic." Pousmála jsem se na ní. "Tma ti nijak neublíží." Snažila jsem se jí uklidnit. "Sice v ní nic nevidíš, ale... ale já tě ochráním."

      Vymazat
    9. Snorunt udělala cosi, co znělo jako zvuk popotáhnutí zmrzlých nudlí. Do tmy zpátky nezalezla, ale ani se k tobě blíže nepřiblížila. Jen tam stála... a popotahovala zamrzlé nudle.

      Vymazat
    10. Vydechla jsem. "Ale ale..." Vydechla jsem. "Zlatíčko... mohu ti vyprávět pohádku? Pohádku o malé roztomile Snorunt a o tom, jak se z ní stala úžasná a statečná Frosslas?" Nabídla jsem jí a usmívala jsem se mile. "Bude to hezká pohádka, uvidíš."

      Vymazat
    11. "Po... hádku," přikývla Snorunt a poté se doslova celkem zarazila do země. Pak se na tebe zmraženě zahleděla.

      Vymazat
    12. Páni... pohádku mi odkývala. Hned jsem si pohodlně sedla, abych mohla vyprávěd. "Jednou žila jedna malá Snorunt. Tahle maličká Snorunt byla moc hodná a roztomilá, ale bála se. Čeho že se bála? No snad všeho. Tmy, lidí, pokémonú.... A to jen pro to, že byla tak maličká. Myslela si totiž, že je bezmocná. Ale v tom se velice mýlila... Jednou se dostala k trenérce, koordinátorce. I jí se ze začátku velice bála. Utíkala od ní, ani s ní nepromluvila, ale časem zjistila, že tahle koordinátorka je moc hodná a tak se s ní pomalu začala kamarádit. Chodili spolu na výlety, viděli mnoho krásného a zajímavého jako například krásnou louku plnou květin, starý a posvátný altánek s krásnou atmosférou anebo si pochutnávali na dobrotách v cukrárně. Postupně se ze Snorunt a koordinátorky stávali velmi dobré kamarádky a seznámila se i s jinými pokémony, se kterými se začala kamarádit. Takhle si Snorunt pomaličku uvědomovala, že být silný není všechno. A co se ještě nestalo? Jednoho krásného dne se tahle malá Snorunt vyvinula v překrásnou ledovou slečnu Frosslas. Frosslas už se nemusela ničeho bát. Byla krásná i silná, koordinátorka jí naučila, jak se bránit, kdyby se cokoliv stalo. Ale pořád si užívala komfortu, kdy se mohla třeba schovat pod bundu její koordinátorky." Usmívala jsem se. "Líbila se ti pohádka?"

      Vymazat
    13. Snorunt vypadala, že zamrzla. Chvíli koukala do prázdna a jelikož neměla oční víčka, vypadala skutečně zamrzle, protože nemohla mrkat. Pak se však ukázalo... že skutečně usnula. S otevřenýma očima.

      Vymazat
    14. Když jsem si všimla, že se nehýbe a že usnula, pousmála jsem se a odvolala jsem jí do pokébalu, aby si tam s klidem mohla odpočinout. Pro dnešek toho bylo pro ní dost. A já se rozhodla, že to spolu zkusíme zase někde jinde. Opravdu ráda bych jí dokázala, že se mě nemusí bát.

      Vymazat
    15. Nechala se v klidu odvolat zpět do pokéballu, aniž by přitom mrkla.

      Vymazat